Typ přístroje:
Krásný den, říkají mi Liduš. Už se tak nějak stalo, že na zádech už mám 52 křížků. Vychovala jsem a jsem pyšná na 3 syny. A nyní něco k programu.
PROČ? Protože jsem v první řadě v začátcích chtěla pročistit tělo od hormonů, kterými mne lékaři častovali, když jsem chtěla mít děti a měla jsem právě problém s hormony. V tu chvíli začala totiž kila rychle nabírat a vůbec jsem z toho nebyla šťastná. Vždy jsem totiž měla spíše 40 kg i s postelí a ne otírající se stehna o sebe a to pozitivní --- velká prsa – negativní, že se vám chlapi pak nedívají do očí.
JAK? Jak jsem to dávala… no s paní Borkovcovou v jejím VIP centru to byla hračka. I v depkách mne vždy podržela a popostrčila a já z centra odcházela s úsměvem od ucha k uchu. No…. trochu jsem to krotila, nechtěla jsem vypadat, jak klaun z cirkusu.
CHUŤ? WOW …. start byl úplně v pohodě. Protože kaše, polévky i shaky mi chutnaly. Takže nebylo co řešit. Horší pak bylo, když člověk přešel do dalšího kroku a musel začít jíst normální jídlo. Ale v tu chvíli začaly mé chuťové pohárky mít orgasmus i s obyčejného masa udělaného bez soli. Wow …. dokonce jsem začala jíst ryby, které jsem do té doby neměla ráda kvůli kostem. Přišla na chuť čajům – protože bez cukru si je teprve vychutnáte. A když jsem přeci jenom neodolala čokoládě, tak světe div se, ale opravdu hořká čokoláda nejlépe 90% je prostě bomba. To se pak chuťové pohárky na jazyku bombardovaly, který si to vychutná nejvíce. A musím se přiznat, že mou úchylkou pak byla novinka a stále to pokračuje a to je LATTE v tetrapacku. Při akcích centra, kdy je 1+1, tak se přepravní společnosti prohýbají, když mi mají zásilku doručit.
CO DÁL? To je jednoduché …. po programu dále pokračovat v nepravidelných občasných návštěvách centra. Protože přepadávat toto centrum je potřeba. Nabije vás, když jste v depce a pomůže v udržování si váhy v normě. A to přeci chceme. A o co víc…. LATTÉ je přeci jenom pak závislost. A proto …. normálně vůbec nepiji kafe. Nikdy. PROMĚNA? No do ní jsem šla jen pod pohrůžkou paní Borkovcové. … To je vtip. Teď vážně. Prostě motivovat další lidi k tomuto kroku je asi super, ne? Mne také motivovali ostatní, když jsem si připadala, že už to nedám. Stačí se pak na ně podívat a člověk se zase dostane ze dna, kam může třeba někdy začít padat. ŽÍT SE MUSÍ A NE PŘEŽÍVAT. A NADVÁHOU SE OPRAVDU ŽÍT MOC NEDÁ. TAKŽE LIDIČKY ZLATÍ, ŽIJTE!
S úctou Liduš.
Když jsem byla mladá, měla jsem k výšce 167 cm běžnou váhu 52 kg. Roky přibývaly a ve 30 letech a po dětech, jsem se po porodu z váhy 80 kg pomalu dostala na 58 kg. To bylo období, kdy jsem pořád sportovala a byla plná aktivit, tak to šlo samo. Než jsem se otočila, tak tu bylo 40 a váha 63 kg. To jsem si vždy řekla, kdybych měla o pár kilo míň, bylo by to lepší. Čas od času jsem držela v té době osvědčené diety, tak to moc nefungovalo. Člověk má nějaké stravovací návyky, které ho k té váze dostaly a pokud je nezmění, nemá šanci to zastavit. Čas běžel a na krku 50. Děti vyrostly, ubylo sportu a aktivit, ale stejné špatné stravovací návyky zůstaly. To už se váha dotkla 70 kg. Když jsem uviděla fotky z vysněné dovolené, zůstala jsem dost nemile překvapena svým vzhledem. Začala jsem si uvědomovat, že musím něco s váhou udělat. Začala jsem pozorovat, jak moje vrstevnice po 50 přibývají a byla jsem nešťastná.
Začala jsem o svém trápení mluvit a náhoda tomu chtěla, že jsem se dozvěděla, že existuje (dříve) Cambridge Dieta a někdo v relativně krátké době zhubnul 40 kg. Hned jsem se objednala a nemohla dočkat až budu mít sezení s paní Borkovcovou. Program The 1:1 Diet jsem pak 5 měsíců držela na 100%, proto byl každý týden úbytek váhy. Byla jsem nadšená, ale najednou jsem začala sledovat nejen váhu, ale hlavně viscerální tuky a vodu. Změnila jsem i myšlení, že nejenom oči, ale i tělo musí být v pohodě. Před tím bych nevěřila, že budu oblékat velikost 36. Opět jsem nabyla sebevědomí, zvedla hlavu a cítila se skvěle a svěže.
Dnes je mi 56 roků a díky Hance Borkovcové s programem The 1:1 Diet, ke které se chodím 6 let občas převážit a váhu si stále držím. Jsem spokojená babička, které se může se svými vnoučaty postit i do fyzicky náročnějších aktivit. Chyby ve stravě dělám, ale už vím, jakou váhu nepřekročit, protože vždycky tam vzadu mám Hanku, která na mě dohlíží. Hanka Borkovcová odvádí perfektně svou práci a stala se součástí mého života. Projít programem The 1:1 Diet u Hanky Borkovcové bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě.
Hani, děkuji moc, že Vás mám.
Vaše Jana
Jmenuji se Eva Valkounová, je mi 39 let, mám dvě děti. Jsem učitelkou na víceletém gymnáziu, kde vyučuji tělocvik a občanskou výchovu. Ve volném čase lektoruji první pomoc, což je má vášeň a mé životní poslání. Stejně tak, jako mám celý život kladný vztah k pohybu, tak mě bohužel celý život provází i výkyvy váhy. Po ukončení mého vrcholového sportování začal můj celoživotní boj s váhou. Je to jako na horské dráze. Přiberu ve chvíli, kdy můj život není zrovna zalitý sluncem. Poté na nějakou dobu shodím přebytečná kila a tak to je stále dokola, začarovaný kruh... Proč jsem se přihlásila do proměny? Během covidu jsem nabrala neskutečná kila. Vážila jsem skoro stejně jako po porodu. Všechno oblečení ve skříni mi začalo být postupně malé, kupovala jsem si oblečení pytlovitého tvaru větší o dvě konfekční velikosti. Posledním impulzem pro mě bylo, když jsem uviděla můj odraz siluety ve dveřích chatky na adaptačním kurzu. Řekla jsem si a dost! Jsi tělocvikářka, která má být příkladem pro ostatní a ne funět už jen při chůzi do schodů! Proč jsem nezvolila moji běžnou metodu hubnutí "nežer a víc se hýbej"? Chtěla jsem konečně vystoupit z toho začarovaného kruhu. Rozhodla jsem se, že na to musím jít jinak a pod kontrolou odborníka, aby se mi to nevymklo z rukou. Jak proměna probíhala? Nebylo to vůbec jednoduché. Večer, před domluvenou návštěvou u výživové poradkyně, jsem měla pocit, jako bych měla nastoupit na nějakou odvykačku. Věděla jsem, že si teď na dlouhou dobu budu muset odepřít hodně věcí, třeba mé oblíbené vínko (jsem z Moravy) a veškeré pochutiny. Měla jsem strach, že to nezvládnu, že sama sebe zklamu a chtěla jsem to vzdát ještě před začátkem. Nyní jsem na sebe pyšná, že jsem to nevzdala, "hecla se" a doběhla až do cíle. Co mi proměna dala? Proměna mě přivedla k celkové změně mého životního stylu. Díky proměně se také moje dcera začala více zajímat o zdravou a vyváženou stravu. Vzájemně se teď podporujeme a kontrolujeme.
Otázka na dceru: Proč jsi přihlásila mámu do proměny? Mamka si to zaslouží. Skoro 4 měsíce trpěla, nemohla sladký, slaný, KFC a ani víno, což je pro všechny mámy #hruza #blby #apokalypsa. A i když jsme se ji snažili s bráchou a tátou zlomit, striktně si stála za svým a vydržela až do konce. A jak funguje máma po ukončení programu? Myslela jsem, že když mamka skončí s programem, tak s tím týráním à la "Nežer to, v tom je bílá smrt", přestane, ale ona ne. Cítím se teď v pohodě, jen trošku týraná.
Volám sa Tomáš a už 10. rok žijem v Brne, kam som sa vybral pôvodne za štúdiom. Prišiel som sem ako čerstvo 20-ročný chlapec plný ideálov a očakávaní. Z domova som si neniesol príliš zdravú životosprávu a nebol som práve ani najštíhlejší, no asi nikto nečakal, že práve nadobudnutá takmer absolútna svoboda a nové prostredie spolu s novými, pre mladého človeka často stresujúcimi situáciami, to celé len zhorší. Mnoho prebdených nocí (či už kvôli štúdiu, práci alebo zábave), všade takmer instantne dostupné jedlo a pitie všetkého druhu a absencia akéhokoľvek pevného rádu začala podkopávať moje zdravie. Stres a zhon v skúškovom období som tiež rád prekonával jedlom. Zlý deň? Zlepším si ho jedlom. Niečo sa podarilo? Prečo by som jedlom neoslávil. Nuda? Tú zaručene zaženie nejaká mala dobrota. Celé to vyvrcholilo akýmsi akademickým neúspechom. Po ňom prišla nová práca, zasa nové prostredie, nové výzvy. A celé kolo tu bolo odznova. Na „vrchole“ (možno skôr dne, podľa uhlu pohľadu) som sa dopracoval až k 106kg. Čo bolo však horšie ako toto číslo na váhe, bol môj mindset, ktorý sa tomu prispôsobil a začal som byť k sebe absolútne flegmatický. „Som tučný, no a čo, veď je to úplne jedno.“
Prvý náznak zlomu prišiel asi na pravidelnej preventívnej prehliadke, kde sa na mňa pán doktor pozeral so zdvihnutým prstom, popísal, čo všetko v mojich výsledkoch nie je ideálne a čo by ich mohlo relatívne jednoducho vylepšiť – zmena životného štýlu. V tom čase moji spolubývajúci, veľmi dobrí kamaráti, ktorí zažili nepríliš odlišný príbeh, začali s programem The 1:1 Diet. Celé dni mi boli schopní o nej rozprávať, prehovárať ma, že to mám skúsiť. Pár rokov sa mi podarilo odolávať, ale postupne som sa sám prepracoval k myšlienke, že schudnúť jednoducho musím, inak ma čakajú len samé nepríjemnosti.
Začal som sa viac hýbať, sledovať si stravu a objavil som čaro pravidelnosti a dôslednosti. Po prvých 5 kilách som sa cítil ako nový človek a povedal som si, že The 1:1 Diet by mi mohla pomôcť ešte viac. Posledné postrknutie prišlo ešte od dobrého toho kamaráta, ktorý mi daroval voucher na konzultáciu u pani Borkovcovej a produkty The 1:1 Diet, takže som bol donútený sa k nej objednať. A odtiaľto to už asi poznáte... A ak aj nie, tak len by som spomenul, že môj príbeh sa začal odvíjať oveľa pozitívnejším smerom.
Jsem ráda, že jsem taková, jaká jsem anebo z nuly na 100.
„Nikdy nic nedokážeš, nedělej honkoviny!“ „My dvě si rozumět nikdy nebudeme.“… nebo… „Kéž by ses byla bývala nikdy nenarodila!“ To byla slovní masáž od mých nejbližších notnou část mého dětství a dospívání…Honek /od toho ty honkoviny/ se jmenoval můj otec. Otec, se kterým mě má matka měla ve svých pouhých 16-ti letech. A tam ten průšvih vlastně celý začal. Pocit nepatřičnosti byl můj nejlepší parťák. Kámoš od dětství, nikdy mě neopustil, vždy stal při mně. Přesto jsem jej nenáviděla a tohoto věrného přítele jsem se dokázala zbavit až nedávno.
Mám dvě krásné holčičky, znamenají pro mě celý svět, jsou můj vnitřní i vnější Vesmír. Ale pokud jako máma vyletíte ze svého orbitu, nejvíc to odnesou právě ty děti. Cítí za vás, přebírají vaše stesky a nervy a to mi bylo impulsem, abych vyhodila do koše antidepresiva, přihlásila se do kurzu KLIDNA MAMA a hlavně přispěchala opět k Hance Borkovcové do VIPcentrazdravi v Brně. To byl ten odrazový můstek, ta pravá startovací čára. Jakmile není člověk spokojen ve vlastním těle, tak je čas na rychlé rozhodnutí, neváhat a konat.
K Hance se uchyluju frekventovaně již 8 let. Vždy, když vybočím, tak si k ní zajdu pro stabilitu a tam u ní se mi ji vždy dostane. To správné nakopnuti, víra ve vás. A tak se dostávám k tomu, jak krásně se žije s pocitem, že vás někdo vnímá a dává najevo, že nejste nule, že jste důležitá, že se počítáte. Nakopne vás a drží.
Děkuju paní Hance a jak již léta tvrdím-stala se nedílnou součástí naší rodiny a vždy to tak bude.
A pro všechny ostatní mám vzkaz – je úplně jedno, kdo jste byli včera. Na čem záleží je to, kdo jste dnes. Nemusíte si odčinit nic, i vy máte naději.
Dovolte mi abych se vám představil. Jmenuji se Vítězslav Hasík a je mi 31 let. Mé sedavé zaměstnání společně s nezdravými a špatnými stravovacími návyky mělo za následek, že má váha rok od roku rostla. Najednou před vámi stál člověk, který vzhledem k svému věku vážil neuvěřitelných 131 kg. Měl problém zvládnou chůzi po schodech, aniž by se nezadýchal a jakákoli větší fyzická aktivita byla velký problém.
Největším impulzem pro mě začít ze sebou něco dělat bylo narození mé dcerky. Nechtěl jsem být ten táta, který se nemůže za svojí dcerou rozběhnout nebo se k ní ohnout bez obtíží. Navíc jsme s partnerkou plánovali svatbu, a při pohledu do zrcadla jsem si sám sebe nedokázal představit ve svatebním obleku, jak čekám u oltáře na nevěstu. Proto jsem se rozhodl vyhledat služby poradkyně paní Hanky Borkovcové a začít s programem The1:1 Diet, který pro mě nebyl novou záležitostí, jelikož do rukou paní Borkovcové jsem se svěřil už jednou, a proto jsem věřil, že pod jejím výborným vedením tento boj zvládnu.
Nebudu vám lhát, ale cesta k vysněnému já byla velmi těžká. Nejhorší pro mě bylo zvládnou celou řadu pokušení. Troufám si říct, že díky mé silné vůli a výbornému vedení se mi to podařilo. Ale není to jen o změně jídelníčku, ale především jde o to správně si to nastavit v hlavě.
Musím poděkovat všem lidem, kteří mě v mé cestě provázeli. Především paní Borkovcové, díky které jsem vždy věděl, co kdy dělat, pokud jsem si nevěděl rady a také že mě neustále sledovala a kontrolovala. Dále pak moji dceři Barborce, která byla hnacím motorem na teto cestě. A v neposlední řadě bych chtěl poděkovat teď už své manželce za podporu, lásku a obětavost.
A co k tomu dodat? Vždycky to jde. Jen je třeba mít motivaci a chuť něco změnit.
Jmenuji se Hanka. Jsem typ člověka, který patří do skupiny „nikdy jsem nebyla hubená“, ale vždy spíš při těle. Věčná dietářka s neskutečnými jojo efekty 5 kg dole, ale hned 10 kg nahoře… Nepravidelná strava, nedostatečný pitný režim, žádný pohyb, to vše se opakovalo pořád dokola.
Naštěstí jsem před dvě lety poznala milou, přátelskou koučku Hanku Borkovcovou, která mi pomohla svým koučinkem, radami a produkty k vysněné váze. Ubytek byl velký a už více jak rok si váhu držím. Nebudu lhát, že to byla procházka růžovou zahradou, ale vidina mého nového JÁ, mě hnala a žene neustále v před. Velkou zásluhou na tom všem, mají pravidelné konzultace s Hankou, kde se krůček po krůčku učím, jak správně jíst, dodržovat pitný režim, vážit si sama sebe. To vše se mi s Hančinou pomoci daří.
Nejnáročnější pro mě bylo a je, si vše srovnat v hlavě a jít si tvrdě za svým cílem. Uvědomit si, že to dělám sama pro sebe. Na nic netlačit a zbytečně se nestresovat. Pokud člověk sejde z cesty, vždy se může vrátit zpět. V tomto směru mi konzultace hodně pomáhají. Hanka dokáže člověku naslouchat, poradit, a když slyším, že mám skvělé výsledky, je to pro mě velký hnací motor, tak jako má záliba skákání přes švihadlo. Nejsem kdoví jaký přeborník, ale skákání si nesmírně užívám. Skáču pravidelně 3x-4x týdně, dokonce každý rok se hlásím do lednové challenge, kde skáču přes švihadlo každý den. Neskutečně mě to nabíjí. Ten pocit, že to udýchám, že vydržím tolik přeskoků a to díky své nové postavě, je k nezaplacení. Cítím se vitálnější, silnější. U srdce mě hřeje i obdiv okolí.
PS: Mě se jen tak nezbavíte. Jsem totiž držák roku. Když to nevyšlo v loni, tak to zkusím letos znovu. Noo a když to nevyjde ani letos, nevadí. Já už jsem totiž vyhrála! A to sama nad sebou, to je pro mě to NEJ. Líbit se, je prostě boží.
Jmenuji se Věra, je mi 56 let a příští rok to bude už 10 let od chvíle, kdy jsem vstoupila do programu The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan.
V životě člověka se střídají šťastné, pohodové dny s těmi horšími, kdy musíme řešit problémy, nebo přichází nemoci a stres. Každý tyto těžké chvíle zvládáme jinak, já jsem je vždy řešila jídlem. Čokoláda a sladkosti byly moje nejlepší kamarádky. Postupem času mi však moje postava začala až moc připomínat Věstonickou Venuši. Přestala jsem se cítit dobře ve svém těle. Vyzkoušela jsem spoustu různých diet, od dělené stravy, krabičkové diety, sacharidových vln až po přerušovaný půst. Dřela jsem v posilovně a samozřejmě vyzkoušela i jídelníček na míru sestavený fitness trenérkou. Všechna moje snaha však byla bez efektu. I když vlastně jeden efekt to mělo: jo-jo efekt! Po shození pár kil bylo za krátkou dobu všechno zpět.
Nastalo období, kdy jsem řešila vážný zdravotní problém. Jednalo se o rakovinu kůže, bazaliom, ve velmi agresivní formě. Léčba byla dlouhá, spočívala v postupném odebírání poškozené tkáně na nose, neustále kontroly v nemocnici, čekání na operaci. A právě v této době jsem začala stále více přemýšlet o svém dosavadním životě. Když mi asi po roce můj plastický chirurg oznámil „jste zdravá“ měla jsem neskutečnou radost. Takovou, že jsem se rozhodla, že můžu být přece zdravá ještě víc a musím vyřešit také svoji nadváhu!
Na doporučení kamarádky jsem navštívila výživovou poradkyni ve VIP centru zdraví v Brně paní Ing. Borkovcovou. Prošla jsem celým hubnoucím programem bez jakýchkoliv problémů, cítila jsem se nabitá energií a navíc jsem si na produktech moc pochutnala. Kila šla krásně a rychle dolů. The 1:1 Diet je skvělý název, s mojí výživovou poradkyní jsme to společně dokázaly! Byla to neskutečná změna oproti všem vyzkoušeným dietám z minulosti. Během pár měsíců jsem měla svoji vysněnou postavu zpět. Cítím se skvěle, žiji aktivně a moc ráda sportuji. Jezdím na kole, na in-line bruslích, běhám na běžkách, ráda lyžuji. Žiji aktivně, ráda chodím na rockové koncerty.
Za mojí proměnou stojí především moje výživová poradkyně Hanka, které tímto ze srdce děkuji. Za ta léta, kdy k ní chodím pravidelně na kontrolní vážení, jsem si uvědomila, že sama bez ní a jejích rad a podpory, neskutečné empatii, kterou má ke svým klientům, bych to asi nedokázala. Neměla bych nad sebou tu přísnou Hanku (magnetku s jejím vyčítavým pohledem mám stále na ledničce :)) Na kontrolu k ní se prostě vždy moc těším, a mám proč.
Díky The 1:1 Diet se mi vrátilo ztracené sebevědomí a znovu se cítím mladě, i přesto že jsem pyšná babička svojí vnučky Marušky. Díky moc. Věra
Ahoj, jsem David, a je mi 36 let.
Chtěl bych se s Vámi podělit o svůj příběh, který začal v lednu 2023. Byl jsem ve stavu, kdy jsem se necítil zrovna dobře. Moje váha se pohybovala na vysokých hodnotách, které mi způsobovaly problémy jak fyzicky, tak i psychicky. Věděl jsem, že musím něco udělat, abych mohl zase plně žít a cítit se zdravě. Jednoho lednového dne jsem se rozhodl udělat krok směrem k lepšímu a zlepšit svoji kondici. Právě v tu chvíli jsem se rozhodl vyzkoušet program The 1:1 Diet u paní Ing. Hany Borkovcové.
Byl to odvážný krok, ale byl jsem připraven udělat všechno, co je třeba, abych se cítil lépe. Začal jsem svou cestu s tímto výživovým programem a postupně jsem začal vidět pozitivní změny. Můj jídelníček se změnil, ale nejen to. Začal jsem také pracovat na svém fyzickém zdraví. Pravidelně jsem cvičil a začal jsem vnímat, jak se mé tělo mění k lepšímu. Bylo to těžké, ale každý malý pokrok byl pro mě obrovským povzbuzením. V průběhu času jsem začal ztrácet váhu. Bylo to neuvěřitelné sledovat, jak kilogramy tuku mizí a já se cítím stále lépe. To pro mě znamenalo mnohem víc než jen ztrátu na váze. Znamenalo to nový začátek. Konečně můžu vyzkoušet věci které nebyli možné při tak vysoké váze. Díky tomuto programu jsem získal zpět svoji vitalitu a energii. Cítil jsem se skvěle a plný života. Moje sebevědomí se zvedlo a začal jsem se dívat na svět s novým nadhledem. Kromě toho jsem získal cenné nástroje pro správné stravování a péči o své tělo, které budu moci využívat i nadále.
Můj příběh je o síle vůle, odhodlání a o tom, že není nikdy pozdě začít měnit svůj život k lepšímu. Nastavený komplexní program stravování u paní Ing. Hany Borkovcové se stal pro mě klíčovým prvkem na cestě k novému já. Dnes se cítím zdravě, šťastně a plný energie. A za to jsem vděčný každý den.
Na závěr bych chtěl říct jen, že změna v životě je to obrovská, ať už tím, jak se cítíte, tak hlavně tím, jak vás vnímá vaše okolí... Není to jednoduché, ze dne na den nezměníte jen jídelníček, ale celkový životní styl ,naučíme se přemýšlet nad svým zdravím a nad tím, co vlastně konzumujeme, co nám to dává, což je jedna z věcí, nad kterou jsem nikdy nepřemýšlel a kterou jsem se naučil až díky koučinku své poradkyně...
A proto velké díky paní Ing. Hance Borkovcové, která mě vedla po celou dobu mé proměny. Děkuji i sobě za to že jsem udělal tak velký krok ke zdravému já a ukázal lidem, že když člověk chce, dokáže cokoliv.
Ahojky, já jsem Hanka, Hanička a pro někoho Hanica. Pamatuji si chmelové i bramborové brigády, ale na tom nemění nic fakt, že věk je jenom číslo a tomu, že stárnu nezabráním. Ale čemu zabránit můžu je to, abych si i přes to ten život náramně užila a cítila se skvěle ve svém těle.
Od té doby, co se mi začaly zapalovat lýtka, se řadím do skupiny věčných dietářek. Připadám si jak na horské dráze. Jednou jsem celá Claudia Shiffer a podruhé se cítím jako princezna Fiona. Letos na jaře u mě právě probíhalo období Fiony a představa blížící se plavkové sezóny, mě donutila říct si dost! Rozhodla jsem se přihlásit do programu The 1:1 Diet.cz do projektu "Nové já". Jelikož jsem už měla dřívější zkušenost s koučinkem Hanky Borkovcové, věděla jsem do čeho jdu. Nebudu tady lhát, že je to procházka růžovou zahradou, ale vidina mého lepšího já mě hnala vpřed. Důležité je, si v hlavě srovnat myšlenky a jít si tvrdě za svým cílem. Uvědomit si, že to nedělám pro někoho, ale jen sama pro sebe. Hlavní je netlačit, nestresovat, uvolnit se, nechat plynout a prožívat. Všechna tato kréda se mi podařila splnit a s podporou Hanky Borkovcové jsem úspěšně opět v období Claude Schiffer. Věřím, že kila, která jsem odhodila nejsou ta poslední!! Naučila jsem se pracovat se svou myslí a poslouchat své tělo. Věřte mi, že tyto dvě zásady vedou ke kýženému úspěchu.
LÍBIT SE, JE BOŽÍ!!!
Rekonstrukce koupelny, nový sprchový kout, prosklená pouze přední otevírací stěna. Ve 23:00 se sprchuji, ale ze sprchy už nevyjdu. Povolil chromový úchyt a sklo kleslo, takže dveřmi to nepůjde. Bydlím sama v přízemí rodinného domu. Dvě patra nade mnou obývá můj syn s partnerkou. Vyťukávání SOS sprchovou hlavicí v pravidelných intervalech mi nebylo nic platné. Zachránil mě až rozčílený syn, se slovy: „Co je to za dementy, ti noví sousedé, kteří v 1hod. v noci věší obrázky?“ V tom zjistil, že má nahou matku uvězněnou ve sprše, která si už 2 hodiny marně přivolává pomoc.
Vylézt ze sprchového koutu, kde je jedna stěna vyzděná až ke stropu, protější do 2,20 cm a přední skleněná stěna se ani nehne, je opravdu oříšek. Společnými silami se synem jsme asi po 30 min dostali shora do sprchového koutu hliníkový žebřík. Poté jsme však zjistili, že jediná možnost, jak se bez ztráty kytičky dostat ven je, vzepřít se na rukou, stojíce na opřeném žebříku a přehodit nohu přes zeď, která má volný prostor pod stropem. Tento, pro mne, nadlidský výkon se v mých 72 letech nakonec podařil zvládnout díky dodržování půl ročního programu The 1:1 Diet a profesionálnímu přístupu Ing. Hanky Borkovcové. Za tuto dobu jsem zhubla několik kilo.
Součástí našeho domu je i vinotéka, před kterou pravidelně parkují naši noví sousedé. A tak když jsem je tam v následujícím týdnu uviděla, vzala jsem 2 láhve vína a šla se seznamovat. Ale hlavně se omluvit za noční několikahodinové bušení do zdi. Stěna mé koupelny totiž sousedí se zdí jejich domku. Pobavením pro mě bylo, když mi soused řekl, že se domníval, že se jedná o kuny, které se usadily na půdě jeho půl roku neobydleného domu. Říkám: „Kdepak, jednalo se o 1 starou kunu, která se bez vlastního přičinění nemohla dostat ze sprchy“. Sousedy jsem ujistila, že nejsem žádný noční domácí kutil. Mám v nich nejen dobré sousedy, ale i nové zákazníky, kteří chodí pro víno i na víno.
Před cca 8 lety, někdy v roce 2015 jsem se v životě dostala do bodu, kdy mě nic nebavilo. Souviselo to s mým vzhledem, měla jsem nadváhu, špatně se mi dýchalo, nemohla jsem na sebe sehnat žádné hezké oblečení. Díky tomu jsem si vůbec nevěřila, měla jsem malé sebevědomí a celkově jsem se necítila dobře. Tehdy jsem se potkala s paní, která už měla zkušenost s programem The 1:1 Diet, vypadala v pohodě, zdravě a byla prostě tak akorát, chtěla jsem to taky dokázat.
Přihlásila jsem se do programu a začala na sobě pracovat. Po nějaké době se dostavily výsledky, začala jsem hubnout a to mě dále motivovalo, také jsem se cítila mnohem lépe. S odbornou pomocí poradce Ing. Hanky Borkovcové jsem změnila svoje stravovací návyky a udržuju se stále v kondici: docházím na pravidelné vážení/kontroly, občas po Vánocích provedu menší úpravu stravy, nebo na jaře nasadím kůru. Váhu si díky tomu udržuji více méně stejnou a samozřejmě se cítím mnohem lépe.
Ráda bych zmínila i můj koníček - ve svém volném čase se zabývám cukrářskou výrobou, peču dorty, vyrábím pralinky a perníčky. I přesto, že jsem nadšenou "cukrářkou", což se mnohdy úplně neslučuje se zdravým životním stylem, zásluhou komplexního výživového programu The 1:1 Diet, dodržování stravovacího plánu a vůbec celkové změny stravování se mi daří udržovat váhu na stejné úrovni. Podařilo se mi také namotivovat kamarády z okolí, kteří se díky mojí změně taky odhodlali a přihlásili se do programu, někteří to po čase vzdali. Ale někteří vydrželi jako já a byli úspěšní a také si dodnes svoji váhu udržují a celkově se cítí v pohodě.
Ahoj, moc ráda Vás po delší době zdravím. Jmenuji se Bára a je mi 37 let. S manželem máme dvě děti ve věku 13 a 8 let. Jak nás děti naplnily láskou, tak mě k tomu jako bonus přidaly i 30 kilo navíc. Kterých se nešlo dlouhá léta zbavit.
S paní Ing. Hankou Borkovcovou jsem se poprvé setkala před pěti lety, v listopadu 2018. Tehdy jsem přišla do poradny s tím, že si nevím rady se sama sebou a potřebuji pomoct. S odstupem času to beru jako jedno ze svých nejlepších rozhodnutí v životě. Pomocí komplexního výživového programu jsem se dokázala zbavit přebytečných kil, najít v sobě sílu, energii, sebevědomí a naučit se být sama se sebou spokojená. Hlavně být šťastná ve svém vlastním těle! Docházím na pravidelné kontroly a díky tomu si váhu držím pět let. Celých pět let bez selhání? Určitě ne. Nebylo to vždy zalité sluncem, holt jednou dole, podruhé zase nahoře. Důležité však je, že jsem se na sebe nevykašlala.
Můj manžel mě vždy miloval, ať jsem vypadala jakkoliv, ale když vy nemilujete sami sebe, tak je to pak těžké. Ale to je minulost. Před více jak dvěma roky jsem ke svým největším koníčkům (tanec a volejbal), přidala jezdectví. Další splněný dětský sen. No, nekupte to, že? Díky své proměně mám energii se stále učit, sportovat, trénovat, být kreativní v tancích, plnit si své sny a být spokojenou ženou. Velké DĚKUJI patří mnoha lidem. Primárně mému muži, dětem a všem blízkým za podporu. Hance Borkovcové za přijetí a dlouholeté vedení. A hlavně děkuji sama sobě, že na sebe nezapomínám! Co napsat nakonec?
Pitný režim, pravidelná strava a pozitivní přístup s úsměvem je základ.
My dva a čas….. (PhDr. Zuzana Joukalová a MUDr. Bohumil Joukal, Csc)
Jsme spolu už bezmála 45 let. Za tu dobu se stala řada věcí rutinou, zvyklostí, o které jsme nepřemýšleli. Patřil k tomu pochopitelně i styl života: poté, co se děti osamostatnily, se náš život zúžil do pracovních povinností, kterých nebylo málo (chodili jsme domů pozdě, unaveni – večer konečně trochu klidu, a tak dobrá večeře a čas při skleničce vína na popovídání). Není divu, že jsme časem s rostoucím počtem společných let přibývali i na váze. Ne, že bychom vše vzdali, diet jsme několik vystřídali s větším či menším úspěchem, ale vždy se váha vrátila na nenáviděnou cifru. Před rokem nám dal hmatatelný důkaz toho, že to jde i jinak, náš syn, který se rozhodl rasantně změnit svůj vzhled a začal s programem The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan. Znali jsme ji, ale na to, abychom jedli jenom „pytlíky“, jsme už v našem věku neměli. Nicméně jsme se dali přesvědčit a po delším váhání jsme do toho také šli. Výsledku jsme moc nevěřili, ale – co kdyby se to podařilo? A skutečně podařilo! Nebyly to jenom „pytlíky“, ale i „normální“ jídlo - a kila šla dolů!!!! Naučili jsme se – konečně – jíst pravidelně, dodržovat pitný režim, dát přednost zelenině před moučníky a pečivem a hlavně, neměli jsme a nemáme hlad a „nehoní nás mlsná“. Oběma stanovený jídelníček vyhovoval a vyhovuje a jsme nadmíru spokojeni.
Společně se synem jsme dohromady shodili de facto jednoho nenáviděného statného člena rodiny. Doufejme, že natrvalo….
Moje sestra Lucie měla problémy s váhou již od dětství po prodělaném zápalu plic na to navázaly problémy se štítnou žlázou a poté už se kila jen kupila. V roce 2017 Lucka tento program již držela, ale po autonehodě a následném stresu neměla dost síly dále program dodržovat. A tak se kila vrátila zpět. Za pár let poté se jí narodil syn Matýsek. A tak chce hlavně pro něj být zdravá a fit máma, která nebude mít problém hrát si a běhat s ním po hřišti bez omezení kvůli své váze.
Já v dětství a v dospívání s váhou problémy neměla. Po absolvování střední školy jsem ale začala přibírat. Bylo snazší jíst a neřešit než koukat do zrcadla a dělat něco pro hubnutí. Pořád jsem se omlouvala že to ještě není tak hrozné. Když jsem nastoupila na VOŠ a nebydlela doma šlo to z kopce. Najednou těch kilo bylo už moc. Dokončila jsem školu s přítelem jsme se zasnoubili a já se domluvila se sestrou Lucií, že mi půjde za svědkyni. Vtipným telefonátem, že musí Lucka do mé svatby zhubnout a mojí poznámkou, pokud dostanu novou práci, tak do toho jdu, začala naše hubnoucí cesta k lepšímu tělu.
Práci jsem dostala a čekala mě první kontrola u paní Borkovcové. Větší šok ze složení svého těla jsem snad mít nemohla. To že vážím víc, než bych měla jsem věděla, ale to, co jsem měla uvnitř svého těla, které bych měla chránit bylo už moc. V tu chvíli jsem se rozhodla že s tím musím hned něco dělat a nikdy to nesmím nechat zajít tak daleko! Nyní jsem lehčí a cítím se perfektně! A to že budu na svatbě krásná hubená nevěsta je malé plus. A to hlavní budu mít i krásnou svědkyni.
Už jako malá jsem byla oplácané dítě. Od dětství jsem poslouchala, že nemám být po kom hubená. Tak jsem svoji silnější postavu připsala genům a nějak ji neřešila. Zůstanu tlustý trpaslík – mám jen 157 cm.
Poprvé jsem váhu začala řešit ve 23 letech. Začala jsem bydlet s přítelem a pracovat v kanceláři. Najednou jsem se nevešla do loňských letních kalhot. Problém se za čas vyřešil sám. Přišel rozchod s přítelem a kila sama odešla. Občas jsem zkusila nějakou dietu. Vyzkoušela jsem čaj na hubnutí. Zhubla jsem 2 kg. Jupí!!! Ale dlouho mi to nevydrželo. Pak jsem zkusila výživovou poradkyni, ale výsledek se nedostavil. Nevyhovoval mi styl vedení. Smířila jsem se s tím, že budu oplácaná ženská. Partner mě takovou poznal a nenaznačoval, že by mu to vadilo.
Přišlo 1. těhotenstvíjsem přibrala. Nějaká kila šla dolů, ale něco přece jen zůstalo. V 2. těhotenství opět přibrala. Tentokrát šla všechna kila dolů během šestinedělí. Ovšem během rodičovské „dovolené“ jsem zase nějaká kila nabrala. Pak přišel rok 2021 a v únoru jsem oslavila 40 let. A začalo se něco dít. První věc, co mě začala nahlodávat, že je potřeba s kily něco dělat, byla koupě nových kalhot vel. 48 to jsem nikdy neměla. Úplně jsem se v kabince lekla. Druhá byla fotka z „oslavy“. Kdo je ta velryba v mém oblečení???
V této době už kolegyně z vedlejší kanceláře nějakou dobu byla na programu „The 1:1 diet“ a kila šla dolů. Já stále váhala. Kolegyně mi řekla o akci Huben. Duben se blížil ke konci a já se rozhodla, jdu do toho!!! Bohužel kvůli covidu nemohlo proběhnout měření. Jen jsem dostala instrukce a vybrala si první produkty. O víkendu mě čekala ještě velká rodinná oslava. Když jsem se zmínila, co mám od pondělí v plánu, tak se mi moc podpory nedostalo a většina si ze mě utahovala. Důležité je, že manžel mě v tom podpořil. Přišlo pondělí a první snídaně v kroku 2. Předtím ještě domácí vážení, fuj.
Začátky byly těžké. Zvyknout si na velikost porcí bylo náročné. Držela jsem se info letáčku a zeleninu a bílkovinu jsem si pečlivě vážila. Další návštěva centra už mohla proběhnout se vstupním vážením a já se dozvěděla, jak na tom jsem. Některé info mě moc nepotěšili. Ale moc mě povzbudila váha. Ono to snad i funguje!!! Z každé další návštěvy centra jsem odcházela s vědomím, že váha je zas o nějaké to kilo nižší a se spoustou další motivace. Sama jsme na sobě změnu moc nepozorovala. Nosila jsem loňské šaty a kalhoty se šňůrkou, tak mi ani nepřišlo, že se mi mění postava. V červenci jsem si začala změn všímat a na konci července jsem už měla problém. Jedu na výlet a nemám co na sebe. Kraťasy mi padají a pásek nemá víc dírek!!! Problém s páskem jsem vyřešila šátkem a po výletě si jela koupit nové oblečení. Ale nějak mě opouštěla vůle pokračovat dál. Nějak jsem se zasekla a motivace mi moc nepomáhala.
Toto se vyřešilo srpnovou týdenní dovolenou ALL-In u moře. Řekla jsem si, že se nebudu omezovat a dám si co budu chtít. Ale i tak to bylo jiné než dřív. Víc jsem si vybírala a necpala do sebe úplně vše. Dovolenou jsem si užila. A na vážení po dovolené pro mě dobrá zpráva. Nepřibrala jsem. Ba naopak, bylo ještě pár deka dole. To mě motivovalo dál. S podzimem jsem postupně prošla všemi kroky a před Vánoci jsem byla u konce. Za mě velká spokojenost. V záři jsem s rodinou zvládla výšlap na Sněžku a nefuněla jsem už na začátku. Začala jsem víc jezdit na kole a chodit víc pěšky. Jiné sporty mě nikdy moc nebavily. Možná kdybych cvičení víc zapojila, zhubla bych víc a měl ještě lepší postavu. Kdo ví...
Můj příběh se asi moc neliší od ostatních příběhů, které čteme nebo slyšíme všude kolem sebe. Já jsem nikdy problémy s váhou neřešila. Dokonce to bylo tak, že jsem se styděla, jak jsem byla „štíhlá“. Všechno, co jsem si oblékla na mě nehezky viselo! Co bych tenkrát dala za to, kdybych přibrala nějaké to kilo! Tato váha mi zůstala až do věku 42 let, kdy jsem bohužel onemocněla a byla nucena jíst dlouhodobě léky, po kterých jsem přibrala. Bohužel mi po vysazení léků váha zůstala, a i přes všechny snahy, cvičení a úpravy jídelníčku se váha nesnižovala. Velmi mě to trápilo, protože jsem se necítila dobře.
Na doporučení mého kolegy z práce, který s programem The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan úžasně zhubl, jsem se rozhodla a oslovila výživovou poradkyni paní Hanku Borkovcovou. Hned první návštěva mě utvrdila, že jsem na správném místě. Paní Hanka se mě mile ujala, vysvětlila mi, kde a v čem dělám ve výživě a vůbec ve stylu stravování chyby, nastavila mi plán redukce a pak už šlo vše ráz na ráz. Mile mě překvapila i jednoduchost přípravy produktů The 1:1 Diet a i jejich chutnost. Velmi jsem si oblíbila polévky a koktejly. Jejich příprava mi zabrala vždy jen chvíli, takže mě neomezovala ani v zaměstnání ani při jiných aktivitách po práci. Zhubla jsem a cítím se opravdu skvěle a plná energie. Chodím pravidelně na měření svalů a tuků, kde mi paní Hanka ráda a ochotně vše přeměří a když zjistí, že dělám nějaké chyby, ráda mi poradí, jak vše zase napravit k mojí opětovné spokojenosti. Jsem teď zase „sama sebou“ a cítím se skvěle. Jsem hrdá na to, že jsem to dokázala a odměnou pro mě je mé okolí, které mou proměnu pozitivně vnímá a já se cítím znovu „jako ta žena“ co byla „dříve“. Mám 3-letého vnoučka, se kterým si užiji spoustu legrace a to, že mi okolí nechce věřit, že jsem 3 roky babičkou, mě samozřejmě velmi těší.
Z toho vyplývá, že je důležité umět se správně a včas rozhodnout pro změnu a udělat potřebné kroky. Můj krok mi změnil život a já jsem vděčná paní Hance, která mě v mém rozhodnutí podpořila a vedla mě správným směrem.
Jmenuji se Vojta, je mi 27 let a pracuji jako řidič nákladních vozidel.
Celý život jsem se potýkal s vysokou váhou a krevním tlakem. Vyzkoušel jsem mnoho diet, ale byl problém nějakou dodržet až do konce a když se to náhodou podařilo, vždy se mi po nějaké době hmotnost vrátila a nějaké to kilo navíc jako bonus. V té době mi spolupracovnice řekla o její zkušenosti s programem The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan a její poradkyni Ing. Haně Borkovcové. Když jsem slyšel, co dokázala, neváhal jsem a také se objednal na konzultaci a následně vstoupil do programu.
Bohužel jsem den ze dne změnil práci, při které jsem doufal, že dokáži v programu bez problému pokračovat, ale opak byl pravdou. Místo pravidelné stravy a dodržování pitného režimu jsem se dostal k tomu, že jsem skoro nepil a měl prakticky pouze 1-2 jídla denně, ale za to pořádně „prasácké“. Tím u mě skončil první pokus s programem The 1:1 Diet – neúspěchem díky mojí slabé vůli a neschopnosti se pravidelně a správně stravovat. Přišlo jaro 2021, zdravotní problémy přibývaly a váha rostla. Začaly se uvolňovat covid opatření a tak mohla p. Borkovcová opět otevřít dveře poradny. Tuto radostnou zprávu sdílela na sociálních sítích, kde jsem na tuto informaci narazil a řekl jsem si, teď nebo nikdy. Objednal jsem se tedy na nejbližší volný termín a začal znovu svoji cestu, nyní již s pořádnou motivací a odhodláním, že to prostě musím dát. Vrhnul jsem se do toho tedy po hlavě a podřídil tomu vše. Výsledky na sebe opět nedaly dlouho čekat, hlavně díky produktům v programu, které mi hodně usnadňovaly „přípravu“ jídel na cestách.
Čím víc byl vidět na váze rozdíl, tím víc mě to motivovalo, bez stresu, hladovění nebo jiného trpění. Nyní si nedokáži představit den bez toho, aniž bych neměl u sebe připravené jídlo a vodu, abych nemusel zbytečně sáhnout po nevhodném jídle nebo jídlo dokonce vynechal a naprosto mi to vyhovuje.
V programu The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan nejsem úplný nováček, před pěti lety jsem potřebovala poradit a se svými kilogramy a něco udělat. Během roku jsem se za pomoci programu a úžasné poradkyni Hance dostala na svojí váhu. Byl to nádherný pocit, být sebevědomá, energická, pohyblivá, zdravá, dobře se cítit a taky se líbit.
Váhu jsem si udržela, potkala skvělého chlapa, zamilovala se a opravdu si život užívala naplno.
Netrvalo dlouho a otěhotněla jsem. Velkou radost ale vystřídal strach a obavy. Hned v prvním měsíci jsem musela na rizikové těhotenství kvůli zdravotním problémům a komplikacím. Takže devět měsíců doma. Žádné cvičení, žádný pohyb, neustálé chutě a pořád hlad. Mám úžasného, zdravého syna jménem Richard, největší lásku na světě.
Už tu nejsem jen já, je tu můj syn, pro kterého tady chci být co nejdéle a chci být ta nej máma. Proto jsem se znovu setkala s Hankou Borkovcovou a společně bojujeme s nadbytečnými kilogramy. Váha jde dolů jako po másle a já mám možnost být pro syna skvělou a zdravou mámou.
Jsem typická žena. Stále jsem s něčím nespokojená. Můj příběh začal před pěti lety. Časově a psychicky náročné zaměstnání, kdy většinu času trávím u monitoru počítače v kanceláři a vzhledem k charakteru mé pracovní pozice jsem neustále ve styku s lidmi, se často stávalo, že po několika hodinách práce jsem si uvědomila, že jsem nic nejedla. V tomto případě se otevřel šuplík a hlad vyřešilo něco sladkého. Na základě tohoto životního stylu na mě ukazatel na váze zahrozil a řekl, to by stačilo.
Nikdy jsem nebyla na diety, ale tentokrát jsem se rozhodla obrátit se na odborníky v centru The 1:1 Diet - Centrum zdraví AZ Tower BRNO - Ing. Hana Borkovcová.
Osobní přístup paní Borkovcové se pro mě stal motivací a dodržování programu hnacím motorem k super výsledkům. Těšila jsem se na každou návštěvu, kdy jsme po změření a zvážení spolu konzultovaly aktuální výsledky. Tyto návštěvy jsem si do svého života zařadila stejně pravidelně, jako například návštěvu kadeřnictví, kosmetiky nebo masáže.
Díky tomuto programu jsem zhubla a tak bylo nutné s tělem začít pracovat a zpevnit ho. Na pravidelném cvičení jsem se stala také závislá, a proto se cítím velmi dobře. Tento způsob stravování založený hlavně na pravidelnosti přijmu kvalitních potravin a dodržování pitného režimu mám v sobě naprogramovaný a přijala jsem ho jako součást svého životního stylu.
A protože se ve zralém věku s přístupem k našemu tělu nevtipkuje a jsem delší čas velmi spokojená, zůstávám proto věrná The 1:1 Diet, protože mi přinesla reálné důkazy v podobě výsledků a hodnocení.
Velmi dobře vím, co chci od svého těla. Proto ho šetřím a chráním, protože chci, aby mi ještě roky dobře sloužilo. Je to totiž alfa omega mojí dobré kondice, nálady a celé existence.
Po porodu mě začala trápit nadváha a celou dobu jsem se snažila shodit váhu různými způsoby, volila jsem špatnou formu stravy, s domněním, že je to správně. Tím pádem, jsem měla i časté problémy s pálením žáhy, což bylo velmi nepříjemné. Stále jsem se nemohla donutit ke správnému stylu stravování a věděla jsem, jak by to mělo asi být, ale skutek utek. Od doby, co se mi podařilo zhubnout a to díky poradenství paní Hanky Borkovcové, jsem začala pociťovat úlevu od bolesti kotníků a kolen, zlepšila se i můj problém s častou únavou a pálení žáhy je úplně pryč. Jsem teď, se sebou celkově spokojenější a musím se přiznat, že i trochu sebevědomější. Nestydím se chodit koupat. Nerada jsem chodila na koupaliště a problémem byla moje postava, za kterou jsem se trochu styděla. Vůbec nelituji a s programem bych začala klidně znovu. Je to opravdu posun v mém životě k lepšímu. Člověk občas neví, co dělá špatně a tak, když chce a nebojí se požádat o pomoc, tak to všechno nakonec jde.
Celkově jsem byla s tímhle poradenstvím moc spokojená a chtěla bych poděkovat za úžasný přístup.
Děkuji a přeji hodně úspěchů u dalších klientů.
Moje "problémy s postavou" začaly v 1.ročníku vysoké školy. V té době jsem se (nejvíce) začala vyvíjet do ženských tvarů (s tím byl spojen i postupný nárůst kil) a o 2 roky později jsem se nehodila modelingové agentuře vyžadující míru do 95 cm přes boky, což jsem akorát měla. V té době jsem moc nevěděla o dietách, vhodném (hubnoucím) sportu (díky nezajímání se), čili mi postava, a s tím spojené módní přehlídky, "ujely". Z dnešního pohledu jsem tehdy neměla potřebný "tah na bránu", což jsem vícekrát obrečela.
S paní Haničkou Borkovcovou jsem začala spolupracovat na své postavě díky manželově spolupráci s ní rok přede mnou, kdy zhubl a velmi si paní Haničku pochvaloval. Zde už nešlo jenom o estetiku, ale už i o zdraví (na což mě paní Hanička upozornila). Z 1. návštěvy u paní Haničky vyplynulo, že jsem krom počínající obezity měla metabolismus 50i leté ženy, což mě vyděsilo. S ohledem na moje léky a můj tehdejší životní styl, mi paní Hanička nastavila "Krok 3".
Druhý den programu byl náročný. Projevil se u mě abstinenční syndrom z chybějícího cukru, který jsem v odpo hodinách nakonec překonala. Jinak po celé období jsem program zvládala dobře. Po čase jsem si vyměnila dobu dopo svačiny za obědovou, protože jsem od přírody typ potřebující "velké jídlo" na oběd a večer se (naštěstí) dokáže ovládnout. V půli ledna se moje tělo začalo programu bránit, motala se mi hlava ze zvýšeného stresu (z nástupu na brigádu při rodičovské dovolené). Navíc změněnou rodinnou situací (neposkytuji další info) se mi rapidně ztenčily příjmy a mám tudíž na to "základní" (nejen/i) kvůli svým dvěma dětem (resp. našemu životu).
Nicméně jsem dosáhla krásného výsledku. Navíc dalšími bonusy vyplývajícími z programu jsou:
1. návrat do normálního pásma z hlediska přístroje (v poradně paní Haničky) In Body,
2. moct se normálně vyspat (ne se v noci těžce převalovat na posteli jako mrož:)),
3. (konečně) nepocení už ve sprše (od léta 2020) potůčky potu na spáncích čela (i přes čerstvě umyté mokré vlasy),
4. moct se pohybovat (dokonce i běžet:)),
5. vejití se do oblečení (až) M (místo více jak XXL),
6. získané nové povědomí o složení a gramážích doporučovaných surovin na dennodenní vaření svých jídel,
7. zjištění, že ve svém životě vůbec nepotřebuji alkohol na to, abych se bavila (uvolnila) př. na Ježíška, Silvestra,..a ostatním není do toho nic (na jaký pohon vlastně jedu;-)),
8. zvýšené sebehodnocení (neutíkání od svého odrazu všude, ale naopak jeho vyhledávání a třeba i následná selfie fotečka),
9. pochvalné reakce okolí na novou Dorku, což mě těší stejně jako můj názor na sebe (který mám za bernou minci).
Všem, co není příjemně samotným se sebou (z tělesného hlediska a všech obstrukcí s tím spojených), ale hlavně těm, co už třeba bojují s důsledkem obezity, doporučuji: "Jděte do toho teď, nebo nikdy". A jedině s paní Haničkou. S ní jsem si (při kontrole v její poradně) připadala jako s chápajícím rodičem i spolehlivou kamarádkou (nejen coby s výživovou koučkou říkající čísla a rozkazy/zákazy ohledně jídla). Jí patří i můj dík za to, že zde pro mě byla na telefonu, ať se mi v osobním životě (za dobu programu) dělo cokoli. A že toho bylo. I o víkendech.
Díky paní Haničce (své výživové koučce) jsem se prý (dle jejich slov) vyloupla v ženu, která zde má opravdu být.
Můj příběh se začal psát v létě roku 2015. Když se tak zpětně ohlížím, byl to jeden z nejlepších dnů v mém životě.
A co tomu předcházelo? Jedna obyčejná fotografie z výletu. Tohle byla poslední kapka do poháru, který přetekl. Na fotce je byla usměvavá osoba, která ovšem také přetékala. Tehdy jsem si uvědomila, že je zle a že takhle vypadat vážně nechci. Vždycky jsem byla žena činu, takže jsem se spojila s The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan v brněnském AZ Toweru a domluvila si svou první konzultaci v životě. Když nastal den „D“, přivítala mě paní Borkovcová a od té doby byla mým parťákem, psychologem, koučem. A takhle to zůstalo dodnes.
Přiznávám, jednoduché to nebylo, trpím totiž autoimunitním onemocněním a byla potřeba součinnost lékařů, tudíž i individuální přístup. Naštěstí nic nebránilo k tomu začít. A najednou byl konec. V lednu 2016 mě Hanka vypustila do života s vysněnou váhou. A byl to nádherný pocit. Pocit, že jsem to dokázala i přes velké zdravotní problémy.
Co mi redukční program dal? Nově nabité sebevědomí; spoustu energie; nové výzvy a možnosti; sílu a odvahu na plnění svých snů; víru, že nic není nemožné a také nová přátelství.
Jsem 5 let po ukončení programu, je mi 51 let a jsem šťastná za rozhodnutí jít do toho. A jsem držák!
Již jako malá jsem nebyla hubená. V pubertě jsem si to začala uvědomovat a řekla jsem si, že se svoji váhou něco udělám. Ve dvanácti letech jsem začala jezdit na koni, cvičila gymnastiku a kila šla dolů. Později jsem absolvovala hormonální léčbu a v krátkém čase jsem přibrala. Opět jsem začala cvičit a upravila si stravu. Po ukončení střední školy jsem odcestovala pracovat do Brna, daleko od rodiny. Byla jsem na všechno sama, tak jsem ještě pohubla. Vzhledem k tomu, že to bylo rizikové těhotenství, musela jsem ležet a moje váha stoupla. Porod byl císařským řezem a já se musela šetřit. Krátce poté byla nutná operace obou kolen a nabraná kila mi zůstala. Měla jsem spoustu starostí a jednu nepříjemnou etapu v životě, tak nebyl čas řešit sebe.
Ve druhém těhotenství, což bylo loni, moje váha stoupla. Po porodu synka (opět císařem) jsem chtěla kojit co nejdéle. Pak jsem na doporučení mého kamaráda kontaktovala svou výživovou poradkyni pí. Borkovcovou. Naběhla jsem hned na nový režim a úpravu stravy. Kila a centimetry šly nádherně dolů, byla jsem ohromená a šťastná. Můj manžel mě velmi podporuje, vaří mi úžasná jídla a jeho opora a nadšení z vaření mě žene pořád kupředu. Jsem ještě mladá, chci být také zdravá a bez obtíží se starat o svoji rodinu. Samozřejmě pořád přitažlivá pro mého manžela. Teď jsem se sebou nesmírně spokojená.
Dospívání můžeme přeskočit… Než se rok s rokem sešel čekala jsem první dítě (2009). A přibrala jsem. Nijak zvlášť jsem to neřešila, měla jsem v té době zásadnější starosti a problémy. V roce 2012 se v mém životě zjevil nový muž a několik kilo zmizelo jako mávnutím kouzelného proutku.
Psal se rok 2014 a já byla znovu těhotná. V tomto těhotenství jsem přibrala. Na svět přišla dcera a já v průběhu asi čtyř let zase zhubla. Potom, v roce 2018, přišla žádost o ruku. Nechtěla jsem na svatbě vypadat jako slonice v krajce, proto jsem poprvé vyzkoušela The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan a do svatby jsem byla o několik kilo lehčí. Takto lehká jsem byla až do listopadu a potom přišla svatební cesta a dietářova noční můra – Vánoce, další dovolená a léto… takže jsem se opět tak trochu zvětšila.
V září 2019 jsem si řekla „dost!“ a byla rozhodnutá s dopomocí mojí poradkyně Ing. Hanky Borkovcové a The 1:1 Diet opět zhubnout. Ale – chceš rozesmát Boha? Řekni mu své plány.
Zanedlouho jsem pojala podezření, že nás bude zase víc. Holčička s sebou přinesla přírůstek kilogramů. Na dovolené na Slovensku jsem jen tak tak vyfuněla na Chopok, k miminku jsem se sotva ohnula. Prostě starat se o 3+1 dítě (manželova dcera) se tolika kily je téměř nadlidský výkon. Od podzimu doteď jsem díky The 1:1 Diet, mému celoživotnímu zachránci a hurá, zase jsem na své váze.
Jmenuji se Dominika, je mi 29 let a můj příběh začal snad už ve školce. Pamatuju si, že problémy s váhou jsme řešila snad od 5ti let. Nízké sebevědomím, i když váha nebyla nikdy až tak šílená, mě provázelo do dospělosti. Párkrát se mi podařilo zhubnout, ale nějak jsem to neudržela. Potom přišly 2 děti a bylo zle (samozřejmě s váhou). S tím spojené deprese a sebevědomí na bodu 0 a možná ještě níž. Po dvou letech plácání na šílené váze jsem, ale navštívila Hanku Borkovcovou a udělala to nejlepší rozhodnutí. Život se mi za poslední rok otočil o 180°, ale pevně věřím, že moje cesta povede jen k lepšímu. Díky The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan jsem opravdu shodila a začlenila jsem pravidelný pohyb, s dětmi se nestydím jezdit třeba na skluzavce a přesto, že peču každý měsíc několik dortů, nepřibírám. Do toho se ze mně vcelku nedávno stala svobodná matka. Mám teď tedy před sebou další cestu, která pro mě snad, ale bez toho fyzického balvanu bude o kousek snazší.
To, že jsme shodila je pro mě úplný restart v životě a nový začátek. Vrátilo se mi zpět moje sebevědomí, známí mě obdivují a říkají, jak jsem se změnila. Prostě celá jsem ožila a jsem ten správný držák váhy!
„Klientka se mi svěřila, že se jí podařilo zhubnout v programu The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan u výživové specialistky Hanky Borkovcové a dala mi na ní kontakt. Rozhodnutí už bylo na mě a nebylo moc o čem přemýšlet. Do poradny jsem zavolala a domluvila jsem si konzultaci. Poradkyně mi vysvětlila, že než se pustí do změny životního stylu, musím si nejdříve všechno srovnat v hlavě a pak to půjde samo. „Na začátku ledna 2016 jsem pak absolvovala první měření a vážení na základě výsledků jsem si odnesla nějaké jídlo na počáteční období. Musím přiznat, že můj životní styl se opravdu změnil od základu. Úplně jsem zavrhla uzeniny, sladkosti, coca colu, kávu s cukrem a mlékem a všechny tyhle potraviny jsem vyměnila za zdravé jídlo. Od té doby jím hodně zeleniny, miluji hlavně brokolici, žampiony a kuřecí maso na páře,“ moje oblíbená jídla s tím, že jsem měla doma přísný dohled. „Jakmile můj syn Sebík viděl, že moje ruka sahá po nějaké „nedoporučované dobrotě“, hned mě upozorňoval, že tohle jíst nesmím, jinak to na mě práskne. To je co? Ale musím říct, že mi to vlastně hodně pomohlo.
Bez dozoru syna, kontrol u poradkyně Hanky a pozitivní podpory kamarádky Andrejky, která si programem také prošla, bych to asi nedala. Nejvíc mě mrzelo, že můj bývalý manžel mi moc nevěřil. „Pořád mi tvrdil, že to nezvládnu a různě mě „shazoval“. Vždycky když jsem přišla z měření z poradny, měla jsem neskutečnou radost. Jenže manžel měl akorát nepatřičné poznámky ve stylu, že by ho zajímalo, na jakých místech na těle jsme zhubla. A ono to ve skutečnosti vidět bylo. Za necelý rok jsem se stala normální štíhlou ženou. Díky pravidelným kontrolám už 5 let si váhu držím a stále využívám produkty The 1:1 Diet. Sport pro mě je vyčištění hlavy a vybytí vzteku. Vždycky jsem ráda běhala, ale u téhle stravy jsem spíš chodila na dlouhé procházky a hrála badminton. K běhu jsem se vrátila až po zhubnutí a baví mě dodneška. To, že jsme shodila je pro mě úplný restart v životě a nový začátek. Vrátilo se mi zpět moje sebevědomí, známí mě obdivují a říkají, jak jsem se změnila. Nákup oblečení začal být zase radostí, a i ve svých sedmačtyřiceti letech jsem zjistila, že se můžu držet módních trendů. Zlepšily se mi i krevní testy, které na začátku hubnutí nebyly zrovna moc dobré. Prostě celá jsem ožila a jsem ten správný držák váhy!
Pocházím z relativně sportovní rodiny, ve které se příroda vyřádila s leností a chutí k jídlu pouze na mě. Nikdy jsem neměla vztah k pohybu a zdravému jídlu. Vztah jsem měla pouze k jídlu a to v míře takové, že jsem se cpala dokud jsem skoro nepraskla a holdovala jsem nudě, povalování u televize a knih. A jak už to bývá u maminek co milují své dcery, pro ni jsem byla vždycky krásná a nikdy tlustá... Nicméně jsem si uvědomovala, že moje váha vůči mojí výšce není v pořádku.
Puberta byla velmi těžká, neustále jsem musela řešit co si mohu obléci a co všechno si naopak obléci nemohu, tělocvik byl pro mne mučírna a koupaliště zdroj posměchu... Tak šel čas až do doby než jsem potkala svého přítele před sedmi lety. Můj přítel je celoživotní sportovec, má dvě děti a ty vede k tomu stejnému, oba dva hrají závodně házenou. Jednou o víkendu kdy jsme měli děti opět na starost jsme si jako obyčejně vyrazili na basketbalové hřiště. Nikdy jsem se podobných aktivit neúčastnila právě z důvodů svojí neschopnosti tu masu rozpohybovat a s tím spojenou nešikovnost. Zkrátka nechtěla jsem být terčem posměchu. Po delším naléhání jsem podlehla tlaku a hry se účastnila, byla to hrůza nestíhat ty desetileté děti a být naprosto neschopná, ale něco mě táhlo v tom pokračovat. Po ukončení našich her, jsem o tom začala přemýšlet... S přítelem jsem si o tom promluvila a ten jen nadhodil ,,doma máme rotoped tak to zkus" na to jsem mu odvětila, že nejsem žádná pipina, abych jezdila na rotopedu. Při návratu domů mi říká,, a co ten kopeček za domem, myslíš si, že bys ho vyběhla? "A to byl ten zlom, ta výzva dokázat, že nejsem taková lemra! Následně mne vyhecoval ať si zkusím rotoped, ,, vyzkoušej deset minut, ale když zvládneš dvacet budeš fakt dobrá", přesně voda na můj mlýn a ego. Dala jsem 40 minut napoprvé a zjistila jsem, že je to naprosto super. Následkem toho jsme prodebatovali večer u cigárkách, návrhy na domácí cvičení a moje závislost se začala rozvíjet. Chtěla jsem být lepší a lepší a vůbec jsem nemyslela na to, že tím vlastně budu i hubnout.. Po prvním měsíci jsem si všimla, že je mi oblečení o něco volnější a tak jsem si stoupla na váhu a ejhle 2kg byly pryč. S těmito prvními výsledky se moje závislost na cvičení ještě prohloubila, protože výsledky to je ta největší motivace!!! Každý den jsem se nemohla dočkat svojí hodinky cvičení doma, i když musím přiznat, že první půl rok byla moje závislost založena spíše na vůli příteli ukázat, že to zvládnu. S cvičením bez úpravy stravy jsem to dotáhla na 62kg.. Dokud nepřišla nová práce na pozici šéfbarmanky a s tím spojený noční život, ve stresu, bez času na jídlo a s neustálými ochutnávkami destilátů a piva. Vyčerpání z nového zaměstnání v kombinaci s překopáním denního režimu uvedlo cvičení v zapomnění. K tomu výmluvy typu nemám čas atd... po roce jsem se opět pustila do cvičení a tentokrát již v posilovně, výsledky se opět dostavily a já to vydržela do první chřipky. Dva týdny nemoci a vůle byla ta tam. Opět noční přejídání, konzumace obrovského množství čokolád a nezdravého jídla vedli k opětovnému nabrání tuku.
Čas šel dál neměně dokud mi přítel jako dárek nekoupil kolečkové brusle. Do bruslení jsem se zamilovala. A opět jsem začala cvičit, jezdit na bruslích a tím snižovat svoji nadváhu. Tududumtum...Po třech letech přišla pracovní nabídka, kterou jsem nemohla odmítnout, protože mým snem bylo vždy pracovat s vínem. Nová práce, nové prostředí a nový denní režim. V baru jsem pracovala od 15h do půl noci tedy noční život, restaurace znamená práci na celý den od 9h do 22h. A přišel další konec pohybu. Únava a další neuvěřitelné výmluvy, k tomu celý den přísun neskutečných lahůdek z kuchyně a dobrého vína.
Po třičtvrtě roce jsem si řekla dost! musíš s tím něco dělat, ale tentokrát už definitivně. Zapomněla jsem podotknout, že jsem celý svůj život proti všem dietám!!! Jelikož jsem ve svém okolí zažila spoustu nezdarů, krachů a jojo efektů, které vedli k neskutečným osudům. A hlavním důvodem je to, že moje maminka byla v mládí natolik posedlá dietami až se z ní stala anorektička a málem mi zemřela. Nikdy nezapomenu na to, když jsem ji jako 6letá holčička byla navštívit na oddělení JIP, kde mi pan doktor, když maminka ležela v kómatu řekl,, jen na ni mluv Zuzanko, řekni mamince, že ji máš moc ráda a že potřebuješ, aby tu s tebou zůstala. Určitě tě uslyší a uzdraví se." A stalo se jak pan doktor řekl. To jen tak pro představu, aby jste věděli odkud pramení moje nenávist ke všem dietám.
Zpět k mému rozhodnutí a novému otevření pohledu na diety. Dva měsíce jsem se odhodlávala navštívit nějakého výživového poradce nebo fitness trenéra. Dokud jsem nepotkala svoji tetu, kterou celý život trápí nadváha a to v mnohem horším měřítku než mne. A najednou vidím tetu o prvním svátku vánočním, krásnou a hubenou jako nikdy. Začala jsem vyzvídat a tak jsem se dozvěděla poprvé o programu The 1:1 Diet. Dlouho jsme debatovaly. Byla jsem ohromena výsledky, svěžestí a energií své tety. Čas opět kráčel a jednoho dne jsem se prostě rozhodla, půjdu do toho taky.
Požádala jsem tetu o kontakt na paní Ing. Borkovcovou, kterou teta velmi doporučovala a sjednala jsem si schůzku. Byla jsem velmi mile překvapena přístupem a ochotou mi pomoci. Vše mi paní Borkovcová vysvětlila, nabídla mi, že v případě krize mohu psát nebo volat i v noci. Byla jsem naprosto v šoku z tak vřelého a zúčastněného přístupu. A tak jsem začala... bylo to neuvěřitelně těžké dívat se na ta lahodná jídla v práci a cítit ty vůně a neodolat. Každou chvilku jsem měla chuť to vzdát. Ale první výsledky, podpora blízkých a především podpora paní Borkovcové mne dovedli až tam kde jsem teď. Získala jsem novou energii, pochopila jsem díky paní Haně základy racionálního stravování a svoji váhu si bez problému udržuji do teď. Díky nově nabité energii mi nevadí dvakrát týdně před prací vstát v 5 ráno a jít si zacvičit, neznám žádné výmluvy a vím, že když se stále hlídám mohu si pak dovolit jeden den neřesti bez výčitek. Závěrem chci, abyste pochopili, že hubnutí je celoživotní proces, přesvědčení a touha! Člověk může milionkrát spadnout na zem a uhnout z cesty ať už svojí leností, životními okolnostmi nebo kvůli zdraví, ale od teď už navždy víme, že všichni kdo byli na programu The 1:1 Diet máme paní HANKU BORKOVCOVOU jakožto našeho anděla strážného, který nad námi drží ochranou ruku a vždy tu pro nás bude připravena, když budeme opět potřebovat pomoci. Za to neskutečně děkuji za sebe a myslím si, že mohu s klidnou duší a srdcem říci i za všechny ostatní!!! Děkujeme!!!!!!
Jídla jsem moc nesnědla. Vodu jsem vůbec nepila a pokud jsem za den vypila půl litru minerálky, tak to bylo hodně. Rok se s rokem sešel a najednou přibyla nejen kila, ale i spoustu zdravotních problémů. Byla jsem méně pohyblivá, bolely mě nohy, nestíhala jsem doběhnout svého syna a dovršelo se to tím, že jsem si v prosinci zlomila levý kotník a pravý kotník dolní končetiny jsem si vymkla. To byl takový impuls k tomu s tou váhou něco udělat.
O programu The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan jsem se dozvěděla od kamarádky, tak jsem si řekla, že do toho také půjdu. Na stránkách společnosti The 1:1 Diet jsem si našla výživovou poradkyni Ing. Hanku Borkovcovou, napsala jí a ona se mi velice brzy ozvala a objednala mě na první konzultaci. Po zvážení byly mé výsledky katastrofální. Domů jsem si odvezla produkty The 1:1 Diet, spoustu cenných rad a má cesta k vysněné váze začala. Den D začal v pohodě a bez problémů. Jídlo mi chutnalo, jen díky mému předchozímu špatnému stravování jsem měla problém tu spoustu jídla sníst. A vůbec nemluvím o tom, že jsem měla vypít 3 litry vody, ale den po dni se to zlepšovalo.
Chtěla bych také zmínit, že jsem vyzkoušela spoustu výživových poradců a bohužel s žádným výsledkem. U programu The 1:1 Diet jsem viděla první výsledky již po deseti dnech, byla jsem strašně nadšená. Díky programu Cambridge Weight Plan a své skvělé výživové poradkyni mám více elánu, naučila jsem se pravidelně a zdravě stravovat, dodržovat pitný režim a hlavně se můžu opět naplno věnovat svému synovi a všemu, co mne baví.
A tím to vše začalo, jmenuji se Andrea, je mi 36let a už při narození jsem dostala nálepku vysoká porodní váha, byla jsem velké a baculaté miminko :-) Jak šel čas tak mě nějak ta nálepka zůstala, v jeslích jsem byla největší, ve školce jsem byla největší, ve škole kupodivu taky největší a v té době jsem začala vnímat to, že jsem vlastně jiná, okolí mě nazývalo “ TLUSTÁ” hmm divné, já si připadala být stejná jako všechny děti a pořád mě to nedocházelo, až v pubertě mě došlo, že se asi živit jako modelka nebudu :-) Brácha mě jinak neoslovil jako PUCLÍKU. Ani si nedovedete představit tu nespravedlnost ve škole, když mě ty jedničky na vysvědčení kazila dvojka z tělocviku, jako proč, proto, že jsem měla těžší zadek než ostatní spolužačky? Byl to děs chodila jsem na sportovní školu a měla nadváhu, nesnášela jsem sport a už vůbec jsem nenáviděla plavání, měli jsme bazén ve škole no hrůza, jááá mám jako každý týden vyjít přede všechny ty štíhlé spolužáky v plavkách no fuj….
V době puberty se začala rozvíjet moje nejoblíbenější činnost a to hledání nových diet. V ten moment se ze mě stala věčná dietářka. Mohla bych sepsat knihu o všech dietách co jsem v životě vyzkoušela, některé byly účinné některé vůbec. Co já se navařila tukožroutských polévek, jedla celý měsíc jen mléčné produkty a nebo jen zeleninu, průběh byl vždy stejný, zhubnout a pak zase přibrat.
Ve dvaceti jsem prošla hormonální léčbou a přibrala. Pracovala jsem jako úřednice na úřadě a bylo mě v těchto kilech fajn, seděla jsem si v teplíčku, nemusela se hýbat, moje obědy byly rohlík s pomazánkou nebo salátem, nemyslím ten zdraví salát myslím tím vlašák nebo věci podobného skupenství :-(….. No a pak za pět let jako někdo vymyslel, asi to byl můj manžel, že jako si mě chce vzít!!!!!! No to jste neviděli to zděšení, já se jako mám vdávat a kde jako seženu šaty, šaty na hrocha se přece nedělají a měla jsem pravdu. Řešení bylo zhubnout.
Zařekla jsem se a zhubla, ale ups následovalo těhotenství a k porodu jsem šla jako STOKILOVKA, uf uf prostě jak na houpačce, po porodu jsem už nezhubla a opět mě bylo fajn. Nálepku obézní jsem sice měla, ale vůbec mě to nevadilo a když mě ty kalorie, to jsou ty malý potvůrky co mě vždy v noci přešívaly oblečení a mě bylo pak malé, tak jsem šla do obchodu a koupila větší a neřešila jsem to. Teda řešila, byla jsem přece věčná dietářka a to bylo tak, že jsem ráno začala držet dietu a večer jsem skončila, protože jsem si řekla, že to přece nemám za potřebí se tak trápit…
Jednoho dne, bylo to 15.9.2016 jsem stoupla na váhu a já řekla a dost je ti 35let, teď to už musíš dokázat, ne lidem, ne okolí, ale hlavně sobě a den po té jsem navštívila paní Ing. Borkovcovu v jejím Centru zdraví a snižování nadváhy v AZ Toweru, kterou jsem si našla na internetu. Bože, jak já se bála jít na to měření. Po měření nastalo zděšení jako jen tři jídla denně, to mám jako umřít hlady? Vypít 3litry vody to jako se mám utopit???? To jako už nikdy nebudu jíst čokoládku mojí milovanou??? Si nedovedete představit, jak já se ten den přežrala, abych se rozloučila na měsíc s jídlem, ano měla jsem v plánu být v redukci jen měsíc, chi jak naivní já byla. Tak a 17.9. to vypuklo, manžel a dcera na mě ráno koukali jak si míchám koktejl a oba kroutili hlavou….po týdnu mě splasklo břicho wau paráda. A v ten moment jsem utíkala za mojí maminkou ať jde do redukce se mnou. Její odpověď byla NE, ale to nebylo jen ne to byla dlouhosáhlá přednáška o tom, jak to je nezdravé, jak vyhodím jen peníze, že nezhubnu, že jsem vlastně úplně blbá a ke všemu, že vlastně tlustá jsem a tlustá vždy budu. A takto to bylo týden, co týden, bombardování ze strany rodičů, k tomu se přidala ještě moje švagrová, která mě každý týden ujišťovala v tom, že jsem úplně natvrdlá, dávat za “umělotinu” tolik peněz a že zhubnout jde i jiným způsobem. Bylo to hodně těžké období, nedělní oběd probíhal tak, že všichni měli husu s knedlíkem a zelím a seděli společně u stolu a já s miskou té “umělotinové polévky” seděla sama v obyváku, protože jim všem dělalo problém se na to dívat.
Místo toho, abych ve svých začátcích slyšela to určitě dokážeš, tak jsem slyšela, to stejně nedáš, nechceš ani kousek toho dortu, nedáš si s námi chlebíčky, jako rodina mě drtila solidně a možná díky tomu jsem se zařekla a řekla jsem si “TO DÁŠ” a pak se budeš smát ty jim. Všechno jsem striktně dodržovala, každý den jsem si psala váhu a nikomu se vlastně nemohla pochlubit úbytkem na váze, jen mojí jediné věrné kamarádce, která pořád bojuje také s váhou a té jsem jednou ráno volala: „ Hani pokořila jsem sněhuláka!!!!!“ a ona: „co to meleš, to máš asi z hladu“ a já: „Hani už nemám na začátku 8 to je přece sněhulák“ následoval výbuch smíchu a já ráno vyšla ven bez sněhuláka, jak já se musela tvářit, prostě chápete jdete a nemáte sněhuláka. Sněhulák mě vyburcoval a já už nechtěla mít ani tu sedmičku.... dokázala jsem to a mamince i švagrové jsem předala s hrdostí celý můj šatník.
Stal se ze mě jiný člověk, lidé mě nepoznávali a nikdo si nedovede představit ten pocit v obchodě s oblečením, když na mě měli vše co jsem chtěla, už jsem neslyšela to je na vás malé, větší už nemáme, ale dokonce jsem slyšela to co celý život jsem neslyšela a to: „Paní vy jste štíhlá, vy si můžete dovolit i kratší sukni.” Z velikosti 46 jsem se dostala na 36.
Ano hurá konečně díky The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan se mi podařilo být poprvé v životě ŠTÍHLÁ.
PS: moje maminka po půlročním odmítání diety a hádek se mnou nastoupila 16.3. do programu The 1:1 Diet také a moje úžasná švagrová Alice už vzdala věčné pokusy o štíhlou postavu a 16.8. také nastoupila do programu. A daří se jim stejně jako mě.
Prostě chtěly být štíhlé jak já….. :)
Vyplňte vaše kontaktní údaje a budeme vás kontaktovat.
Povolání výživového poradce The 1:1 Diet je pro mě posláním s možností měnit lidem životy a zdraví k lepšímu. Být pro klienty nejen koučem, ale hlavně stabilním „majákem v bouři“.