BMI neboli Body Mass Index. Vhodný nástroj, nebo zavádějící hodnota?

Stačí zadat svou váhu a výšku a díky BMI kalkulačce se rychle dozvíte index tělesné hmotnosti. Jak je tato hodnota přesná a u kterých skupin lidí může přinášet dokonce zavádějící hodnoty? Pojďme si tuto metriku představit blíže.

Co je to antropometrie?

Antropometrie je systém měření a pozorování lidského těla a jeho částí. Popisuje lidské tělo na základě jeho parametrů, zahrnuje systematické měření fyzikálních vlastností lidského těla, především rozměrových deskriptorů velikosti a tvaru těla. Hraje důležitou roli v průmyslovém designu, architektuře, optimalizaci produktů. Pravidelnou aktualizaci antropometrických dat vyžaduje sledování životního stylu a stavu výživy, kde hodnotíme i změny tělesných rozměrů.

Co je to BMI a jak se počítá?

Mezi jeden z ukazatelů patří bezpochyby i BMI – body mass index. Jednoduchý údaj, který na jednu stranu usnadňuje interpretaci informací o proporcích těla, na stranu druhou může být docela zavádějící. Proč je tomu tak a proč, pokud je údaj takto nepřesný, se stále užívá?

Odpověď je jednoduchá – jedná se o velmi jednoduše stanovitelnou hodnotu. Vzorec pro výpočet je následující:

BMI = tělesná váha (kg) / tělesná výška na druhou (m)

Jaké je reálné využití hodnoty BMI?

BMI se hodí pro obecné stanovení na úrovni obyvatelstva. Nemusí vždy fungovat na jedince. Existují dva případy, kdy BMI nefunguje a vyhodnocení podle BMI je chybné:

     a)     Sportovci
U sportovců se většinou setkáváme s vyšší hodnotou FFM (fat free mass). Mají tedy více svaloviny. Svalovina přispívá k vyšší hmotnosti. A hmotnost v kombinaci s výškou je jediným parametrem pro výpočet. Proto se u sportovců setkáváme s vyšším BMI (více než 25) a pokud bychom hodnotili pouze podle BMI, výsledkem by byla nadváha.

     b)    Méně aktivní lidé

U nesportující populace může nastat situace, kdy mají v pořádku BMI, ale složením těla bychom je mohli charakterizovat jako lidi s nadváhou, až obezitou. Důvodem je fakt, že organismus nesportujících může mít málo FFM a naopak vysokou hodnotu FM (fat mass – tuková tkáň).

Proto je pro individuální posouzení jedince nutné znát jeho PBF (procento tělesného tuku). BMI nevyjadřuje skutečné složení těla tak, jak jej umí vyhodnotit jiné metody. Nerozlišuje mezi FM a FFM, ale i přes svoje nedostatky a nízkou citlivost zatím zůstává nástrojem pro určení diagnózy obezity.

Jednotný konsenzus v určení diagnózy obezity podle procentuálního zastoupení tukové tkáně v organismu zatím chybí, obecně lze říci, že odborníci vidí tuto hodnotu kolem 25 % u mužů a 30–35 % u žen.

Porovnání veličin BMI, PBF a ABSI

BMI je jednoduchým, snadno použitelným nástrojem pro stanovení stavu obyvatelstva nebo větších skupin lidí. Pro posouzení stavu konkrétního jedince není přesným nástrojem, jedná se o orientační hodnotu. Vhodnějšími veličinami je PBF, případně ABSI, které lépe posuzují stav organismu (PBF asi nejlépe). 

I když stále neexistuje jednotný konsenzus v určení diagnózy obezity podle procentuálního zastoupení tukové tkáně v organismu, obecně lze říci, že odborníci vidí tuto hodnotu kolem 25 % a více u mužů a 30–35 % a více u žen.