Vliv obezity na průběh onemocnění COVID-19

COVID-19 je onemocnění, které je poměrně záludné. U některých lidí je jeho průběh mírný, u některých se jedná o život ohrožující stav, v nejtěžších případech je dokonce nutné ECMO (extrakorporální membránová oxygenace). Často se ve spojení s COVID-19 hovoří o obezitě jako o rizikovém faktoru, těchto faktorů je ale více 1), 2):

 

Mezi rizikové faktory můžeme zařadit:

• Lidi starší 65 let,
• lidi dlouhodobě žijící v domově důchodců či obdobném sociálním zařízení,
• chronické onemocnění plic nebo středně těžké až těžké astma,
• diabetes,
• osoby se sníženou imunitou,* 
• středně těžkou obezitu (BMI>40 kg/m2),
• vážné srdeční potíže,
• chronické onemocnění ledvin a osoby léčené dialýzou,
• onemocnění jater,
• černoši, asiaté a osoby s etnickým původem.

* zahrnuje léčbu rakoviny, kouření, transplantace kostní dřeně nebo orgánů, poruchy imunity, neléčený HIV a AIDS, dlouhodobé používání kortikosteroidů a dalších léků oslabujících imunitu 

Spojitost mezi COVID-19 a obezitou je už poměrně známá. Velké procento lidí, kteří byli hospitalizování s COVID-19, trpělo obezitou ( BMI>30 kg/m2 ). Na sloupcovém grafu je vidět, že obezitou trpělo 48,3% hospitalizovaných 3) .

V retrospektivní studii 4) v jednom francouzském centru byl analyzován vztah mezi klinickými charakteristikami, včetně BMI, a požadavkem na invazivní mechanickou ventilaci (IMV) u 124 po sobě jdoucích pacientů přijatých do intenzivní péče s onemocněním SARS-CoV-2. Ze studie vyplynulo, že procento pacientů vyžadujících mechanickou ventilaci rostlo s jejich BMI:

V anglické studii 5), která sledovala 16749 pacientů s COVID-19, byla obezita uvedena i jako faktor zvyšující mortalitu:

Podobně probíhající studie 6) z Mexika zařadila dokonce 177133 lidí. Tato studie potvrdila, že obézní pacienti s COVID-19 mají vyšší riziko úmrtí. Obezita také byla jediná komorbidita, která zvyšovala riziko úmrtí pro COVID-19 v porovnání s těmi, kteří toto onemocnění neměli. 

Zajímavé srovnání přináší studie zveřejněná v Journal of the American Heart Association, 2021 17). Zabývá se otázkou, do jaké míry procentuálně ovlivňuje obezita vážný stav u obézních pacientů v porovnání s lidmi s normální hmotností. Jedná se o rozsáhlou studii s přibližně 5000 pacienty. Studie použila matematickou simulaci k odhadu počtu a podílu národních hospitalizací COVID-19, kterým by bylo možné zabránit, kdyby Američané netrpěli čtyřmi hlavními kardiometabolickými stavy. Každá podmínka byla v jiných studiích silně spojena se zvýšeným rizikem špatných výsledků s infekcí COVID-19.

Data ze studie

Vědci odhadli, že z 906 849 celkových hospitalizací COVID-19, ke kterým došlo u dospělých v USA k 18. listopadu 2020:

30% (274 322) bylo způsobeno obezitou;

26% (237 738) lze připsat hypertenzi;

21% (185 678) připadalo na cukrovku;

12% (106 139) bylo způsobeno srdečním selháním.

Studie zjistila, že jednotlivci mohli být stále infikováni, ale nemuseli mít dostatečně závažný klinický průběh vyžadující hospitalizaci. U některých lidí docházelo ke kombinaci několika faktorů - model naznačuje, že bylo možné zabránit 64% (575 419) hospitalizací COVID-19. 10% snížení národní prevalence každého z uvedených onemocnění, by podle modelu mohlo zabránit asi 11% všech hospitalizací COVID-19.

Matematický model

Zmíněné čtyři podmínky byly vybrány na základě jiných výzkumů z celého světa, které ukazují, že každý z nich je přitěžujícím faktorem ve vztahu k průběhu onemocnění COVID-19. Odhady konkrétního rizika pro každý stav pocházely z publikovaného modelu s více proměnnými, který zahrnoval více než 5 000 pacientů s COVID-19 diagnostikovaných v New Yorku dříve během pandemie. Meghan O'Hearn, jedna z autorek studie, uvedla, že by bylo vhodné zvážit podporu preventivních opatření v oblasti životního stylu. 

Vliv vybraných onemocnění byl různý napříč věkovými skupinami, rozdíly ale byly různé - například přibližně 8% hospitalizací COVID-19 u dospělých mladších 50 let bylo odhadováno na cukrovku, ve srovnání s přibližně 29% hospitalizací COVID-19 u osob ve věku 65 let a starších (uvedený průměr je 21%). Naproti tomu obezita měla stejně škodlivý dopad na hospitalizace COVID-19 napříč věkovými skupinami. Vzhledem k tomu, že hypertenze, DM2 i srdeční selhání je navázáno v řadě případů i na obezitu (např. v případě DM2 se jedná o přibližně 85 %), může být právě zlepšení této oblasti jednou z cest snížení nutnosti hospitalizace.

Závěr a situace v ČR

COVID-19 má celou řadu spojitostí s obezitou. U pacientů s obezitou ohrožuje funkci plic, navíc tito lidé mají vyšší prevalenci spánkové apnoe, hyperventilačního syndromu, vyšší risk astma, plicní embolie. Obezita je stav chronického zánětu nižšího stupně, který ovlivňuje odezvu imunitního systému. Obezita je charakterizována vyšší hladinou leptinu, nižší hladinou adiponectinu a vyšší koncentrací několika zánět podporujících cytokininů, které ovlivňují tkáně plic a dýchacích cest. Obezita je spojena s více než 200 komplikacemi a chorobami, jako je diabetes, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární choroby, rakovina aj. Obézní lidé mají tak vyšší riziko průběhu COVID-19 (vyšší risk hospitalizace, potřeby plicní ventilace a vyšší mortalitu). Obézní lidé ale nemají vyšší riziko nakažení COVID-19. V Itálii z 3200 lidí zemřelých na COVID-19 mělo 99% vysoký krevní tlak, rakovinu, diabetes nebo onemocnění srdce. Obezita zde nebyla měřena statisticky, ale obezita nebo nadváha byly vysoce pravděpodobné. V Británii mezi prvními 200 případy bylo 40% obézních a celkově 70% obézních nebo s nadváhou.

 

Reálný dopad COVID-19 na spotřebitele

Programy zabývající se zdravým životním stylem a redukcí hmotnosti byly vlivem státních opatření omezeny nebo zastaveny, stejně tak byla uzavřena řada sportovišť. Domácí izolace vedla ke snížení pohybu a sedavému způsobu života. Došlo také k negativnímu ovlivnění kvality stravy (trvanlivé potraviny, polotovary, jídlo v konzervách, vyšší příjem sodíku, omezení čerstvého ovoce a zeleniny. Řada lidí zaznamenala také negativní dopad na psychiku. 

 

Skoro pětina Čechů uvedla, že jsou obézní, a jen necelé dvě třetiny populace se věnují nějaké fyzické aktivitě.

Z dat ČSÚ vyplývá, že obezita ohrožuje 18,5 % Čechů, z toho téměř 20 % mužů a 18 % žen, mírnou nadváhou trpí 47 % mužů a 33 % žen. Průměrná hodnota BMI (indexu tělesné hmotnosti) obyvatel České republiky dosáhla 25,2, což je těsně nad horní hranicí normální zdravé váhy. Vliv na kondici mají mimo jiné i volnočasové fyzické aktivity, jako jsou sport a fitness. Výsledky šetření ČSÚ byly v tomto ohledu alarmující: 40 % dospělých Čechů se nevěnuje žádné sportovní ani rekreační pohybové aktivitě.

Zdroje:

• 1) https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/need-extra-precautions/other-at-risk-populations.html - 27 April 2020
• 2) ICNARC Report on COVID-19 in critical care 17 April 2020. https://www.icnarc.org/Our-Audit/Audits/cmp/about
• 3) Shikha Garg et al., 2020, Hospitalization Rates and Characteristics of Patients Hospitalized with Laboratory-Confirmed Coronavirus Disease 2019 — COVID-NET, 14 States, March 1–30, 2020
• 4) Arthur Simonnet et al.; 2020; High Prevalence of Obesity in Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus-2 (SARS-CoV-2) Requiring Invasive Mechanical Ventilation
• 5) AB Docherty et al.; April 2020; Features of 16,749 hospitalised UK patients with COVID-19 using the ISARIC WHO Clinical Characterisation Protocol
• 6) Bello-Chavolla et.al; May 2020; Predicting Mortality Due to SARS-CoV-2: A Mechanistic Score Relating Obesity and Diabetes to COVID-19 Outcomes in Mexico
• 7) Meghan O’Hearn, Junxiu Liu, Frederick Cudhea, Renata Micha, Dariush Mozaffarian. Coronavirus Disease 2019 Hospitalizations Attributable to Cardiometabolic Conditions in the United States: A Comparative Risk Assessment Analysis. Journal of the American Heart Association, 2021; DOI: 10.1161/JAHA.120.019259