Adam Tesarčík, 36 let

Mé jméno je Adam Tesarčík, je mi 33 let a celý svůj život jsem byl takový “váleček“.

Celý svůj život jsem byl takový “váleček“. Nikdo z naší rodiny by si asi nemohl zahrát na topmodela – plnoštíhlou postavu máme prostě zakořeněnou v genech. Navíc jsem byl vždy v rámci slušného vychování učen jíst a dojíst vše, co mi bylo naservírováno na talíř. Proto jsem tomu od malička nikdy nepřisuzoval žádnou váhu, a ani se nijak nezajímal o zdravý styl života. K tomu všemu již žiju delší dobu sám a bylo mi jedno, čím se nacpu a jak vypadám.

Z dnešního pohledu byl vrchol tohoto mého přesvědčení i jedno obchodní setkání s výživovou poradkyní. Když jsem jí v rámci schůzky naznačil, že bychom naše reklamní partnerství mohli “vybártrovat“ – že já se jí postarám o reklamu a ona o mě – tak to striktně odmítla se slovy: „Člověka, který žije ve stresu, jezdí ze schůzky na schůzku, celý den kvůli času nejí a večer se nafutruje u televize chipsy, já nechci – nemělo by to smysl. Až jednou budete ředitelem a budete mít na sebe víc času, přijďte a já vás dám do latě.“ Tohle mě tehdy ještě více utvrdilo, že jsem nyní beznadějný případ…
Takový větší zlom přišel loni. Po dlouhém boji s cukrovkou a chorobami s ní svázané nám zemřela babička. Jelikož otce nemám, z nejbližší rodiny mi zbyla jen maminka. I té byl již diagnostikován diabetes a dle všeho to v budoucnu může čekat i mě. Začal jsem nad svým životním stylem přemýšlet a zkusil jsem si vařit a připravovat jídlo do krabiček. Neřešil jsem suroviny, mouku, pečivo, zeleninu – jen se snažil aspoň pravidelně jíst. Cítil jsem se sice lépe, ale váha byla stále stejná. Také jsem pak vyměnil klasické cigarety za nahřívací. Další pokrok k zdravějšímu stylu života. Nakonec jsem potkal svého známého, o kterém vyprávím ve svém videu. Tento člověk žije ještě ve větším pracovním shonu než já. Cestuje mnohem více než já. A přesto se mu díky programu The 1:1 Diet podařilo shodit kila. Mám rád nové výzvy, proto jsem se rozhodl, že to také vyzkouším. Nelituji toho. Už po prvních pár dnech jsem viděl pokrok, který byl tou největší motivací v tom dále pokračovat. A již teď, ve druhém Kroku po dvou měsících, jsem úplně jiný člověk. Nejen zevnějškem…

P.S.: A milá paní výživová poradkyně: Z toho svého vámi odsouzeného “pracovního uspěchaného stylu života“ jsem nemusel slevit ani o centimetr!