Jelikož celá má rodina odjakživa trpěla a trpí nadváhou, brzy jsem zjistila, že k ní mám i já velké sklony. Čím jsem byla starší, tím víc jsem si uvědomovala, že zásadní bude naše strava. Když mi bylo 16 let, začala jsem chodit na sportovní gymnázium, měla jsem náročný trénink basketbalu, ale nehubla jsem. Moje strava se skládala z několika tabulek čokolády a baget se salámem. Vrcholem všeho byl závažný úraz kolene.
Další zlom nastal, když jsem nastoupila do 1. práce v nemocnici na interní oddělení, nebyl čas řešit co jím, kdy jím. Přidal se stres. Jedla jsem co bylo zrovna při ruce. Čím dál tím víc jsem si uvědomovala, kolik nemocí je zapříčiněno nevhodným životním stylem. V nemocnici jsem viděla mnoho pacientů s nadváhou až obezitou, kteří trpěli cukrovkou, vysokým tlakem, infarktem nebo mrtvicí. Nebavilo mě léčit lidem následky jejich špatného stravování, proč dávat několik léků na tlak, cholesterol a diabetes, když by stačilo s člověkem promluvit a vysvětlit mu, z jakého důvodu těmito chorobami trpí a pomoci mu změnit přístup k sobě sama od počátku a zbavit se obezity. Vážila jsem tak, jako nikdy před tím, cítila se špatně, byla jsem hrozně unavená, často nemocná. Po práci jsem zvládla jenom ležet na gauči, zcela bez energie a elánu. Když mě rodina donutila jít na procházku, nemohla jsem to ani udýchat. Byla na dně, měla jsem pocit, že můj život už skončil, cítila jsem se asi tak na 80 let. Nevešla jsem se do ničeho, co jsem měla v šatníku, a tak jsem nosila jen neforemná dlouhá černá trika a legíny. Můj svět se omezil na práci a rodinu. Připadala jsem si hrozně, neatraktivně a unaveně. Moc jsem to ve skrytu duše chtěla změnit, ale nějak mi to samotné nešlo. Pokusem jsem sama zhubla 8 kg, ale dál už to nešlo. (demotivující)
Nikdy nezapomenu na ten den, kdy do ordinace přišla moje pacientka zdravotní sestřička, vždy vypadala podobně jako já. Pár kilo nadváhy, tváře bez make-upu, kde jste mohli číst, co vše za ten den prožila a kolik toho musela řešit. Vypadala, že má jiné životní priority než řešit to, jak vypadá. Nepoznala jsem jí. Do ordinace vešla nádherná štíhlá žena v červených dlouhých šatech s načesanými blond vlasy. Místo pozdravu jsem ze sebe po chvilce úžasu dostala jenom: „Proboha, jak jste to udělala???“
A pak už šlo vše ráz na ráz. Řekla mi o Sabině- výživové poradkyni, o programu, spíše stravovacím stylu The 1:1 Diet. Moje výživová poradkyně Sabinka je úžasná žena, která svoje klienty podpoří psychicky i fyzicky na dlouhé cestě ve změně životního stylu a je to žena na správném místě. Musím říct, že to byla drsná změna, ale již po několika málo dnech jsem se cítila lépe. A hlavně mi to chutnalo! Program The 1:1 Diet má velkou výhodu v tom, že vás naučí zdravému stravování v udržovací fázi již můžete jíst běžnou stravu. Když nestíháte, doplníte pravidelné jídlo o produkt, aby tělo nestrádalo nedostatkem bílkovin a živin. Po několika měsících mám vysněnou váhu a cítím se skvěle než kdykoli před tím. Jsem moc ráda, že se nemusím bát debatovat s pacienty o výživě a doporučovat jim změnu životního stylu v prevenci civilizačních chorob mohu jim skutečně pomoci a ne jen předepisovat léky. V blízké budoucnosti bych ráda svoje zkušenosti zúročila a věnovala se převážně pacientům toužícím jako já změnit svůj životní styl, nalézt rovnováhu a začít žít život naplno s pomocí správné výživy a změny stravovacích návyků. A tím vším předcházet civilizačním chorobám a omezit léky. Protože léky přece nikdo brát nechceme.
Jsem moc vděčná a děkuji za možnost vrátit se zpátky do života.