Moje "problémy s postavou" začaly v 1.ročníku vysoké školy. V té době jsem se (nejvíce) začala vyvíjet do ženských tvarů (s tím byl spojen i postupný nárůst kil) a o 2 roky později jsem se nehodila modelingové agentuře vyžadující míru do 95 cm přes boky, což jsem akorát měla. V té době jsem moc nevěděla o dietách, vhodném (hubnoucím) sportu (díky nezajímání se), čili mi postava, a s tím spojené módní přehlídky, "ujely". Z dnešního pohledu jsem tehdy neměla potřebný "tah na bránu", což jsem vícekrát obrečela.
S paní Haničkou Borkovcovou jsem začala spolupracovat na své postavě díky manželově spolupráci s ní rok přede mnou, kdy zhubl a velmi si paní Haničku pochvaloval. Zde už nešlo jenom o estetiku, ale už i o zdraví (na což mě paní Hanička upozornila). Z 1. návštěvy u paní Haničky vyplynulo, že jsem krom počínající obezity měla metabolismus 50i leté ženy, což mě vyděsilo. S ohledem na moje léky a můj tehdejší životní styl, mi paní Hanička nastavila "Krok 3".
Druhý den programu byl náročný. Projevil se u mě abstinenční syndrom z chybějícího cukru, který jsem v odpo hodinách nakonec překonala. Jinak po celé období jsem program zvládala dobře. Po čase jsem si vyměnila dobu dopo svačiny za obědovou, protože jsem od přírody typ potřebující "velké jídlo" na oběd a večer se (naštěstí) dokáže ovládnout. V půli ledna se moje tělo začalo programu bránit, motala se mi hlava ze zvýšeného stresu (z nástupu na brigádu při rodičovské dovolené). Navíc změněnou rodinnou situací (neposkytuji další info) se mi rapidně ztenčily příjmy a mám tudíž na to "základní" (nejen/i) kvůli svým dvěma dětem (resp. našemu životu).
Nicméně jsem dosáhla krásného výsledku. Navíc dalšími bonusy vyplývajícími z programu jsou:
1. návrat do normálního pásma z hlediska přístroje (v poradně paní Haničky) In Body,
2. moct se normálně vyspat (ne se v noci těžce převalovat na posteli jako mrož:)),
3. (konečně) nepocení už ve sprše (od léta 2020) potůčky potu na spáncích čela (i přes čerstvě umyté mokré vlasy),
4. moct se pohybovat (dokonce i běžet:)),
5. vejití se do oblečení (až) M (místo více jak XXL),
6. získané nové povědomí o složení a gramážích doporučovaných surovin na dennodenní vaření svých jídel,
7. zjištění, že ve svém životě vůbec nepotřebuji alkohol na to, abych se bavila (uvolnila) př. na Ježíška, Silvestra,..a ostatním není do toho nic (na jaký pohon vlastně jedu;-)),
8. zvýšené sebehodnocení (neutíkání od svého odrazu všude, ale naopak jeho vyhledávání a třeba i následná selfie fotečka),
9. pochvalné reakce okolí na novou Dorku, což mě těší stejně jako můj názor na sebe (který mám za bernou minci).
Všem, co není příjemně samotným se sebou (z tělesného hlediska a všech obstrukcí s tím spojených), ale hlavně těm, co už třeba bojují s důsledkem obezity, doporučuji: "Jděte do toho teď, nebo nikdy". A jedině s paní Haničkou. S ní jsem si (při kontrole v její poradně) připadala jako s chápajícím rodičem i spolehlivou kamarádkou (nejen coby s výživovou koučkou říkající čísla a rozkazy/zákazy ohledně jídla). Jí patří i můj dík za to, že zde pro mě byla na telefonu, ať se mi v osobním životě (za dobu programu) dělo cokoli. A že toho bylo. I o víkendech.
Díky paní Haničce (své výživové koučce) jsem se prý (dle jejich slov) vyloupla v ženu, která zde má opravdu být.