Jana Roštínská, 39 let

Není důležité kolikrát v životě člověk padne na kolena, ale kolikrát se dokáže zase zvednout. Tohle „obyčejné“ setkání na tréninku nám změnilo život a já jsem za to moc vděčná právě Sabče.

Tak tohle jsem já.

 Můj příběh se asi moc neliší od těch ostatních. Nikdy jsem problémy s váhou neřešila. Dostatek pohybu kompenzoval nepravidelnou a nezdravou stravu. Když váha ukázala nějaké to kilo navíc, tak stačilo pár dní zůstat na salátech a kila byla dole. První problémy s váhou jsem začala řešit po prvním těhotenství. Polovinu těhotenství jsem prozvracela a druhou prostě projedla. S druhým synem už to bylo lepší, přírůstek váhy nebyl tak strašný. Po druhém porodu jsem se pustila s manželem do drastické diety, která byla pro oba utrpením. Ale vydrželi jsme a kila šla dolů. Vrátila jsem se zpět na svou původní váhu a pár let si ji držela. Se zdravým stravováním to ale nemělo nic společného. První moje jídlo byla až okolo 10.hodiny, místo oběda jen zeleninový salát a pak už jen večeře. A mezitím samozřejmě hodně kávy a skoro žádný pitný režim. Po pár letech jsem změnila práci a nastoupila do kanceláře, kde se společně s kolegy chodí na oběd. A váha začala jít nahoru. Nejprve to nebylo nic strašného, pár kilo navíc bylo, ale v tu dobu jsem neměla ještě žádné problémy. Postupem času si už tak vyhladovělé tělo stále víc a víc ukládalo. Moje oblečení už mi nebylo a já si začala připadat hrozně. Měla jsem pocit, že se na mě každý dívá, že jsem prostě obrovská!! Běžné činnosti už jsem vnímala jako problém, jen zavázat si tkaničky u bot bylo jako ponor do jeskyně. Každý den jsem vstala s předsevzetím, že už konečně s tím začnu něco dělat. 

Až jednoho dne jsem v sobě našla sílu a rozhodla jsem se, že tento život prostě nechci. Rozhodla jsem se, že se chci zase cítit jako dřív. Jako 38- mi letá ženská, kterou život baví a chce ho žít. Netušila jsem, jak si upravit stravu, a tak jsem začala s pohybem. Na doporučení známé jsem začala chodit na Vacushape. S mojí tehdejší váhou byly první tréninky peklo – fyzička nulová, měla jsem problémy to celé vůbec udýchat a každých 5 minut jsem myslela, že zkolabuju. Postupem času se ale vše zlepšilo. Váha se začala trochu hýbat, ale pořád mě brzdilo stravování. Moje představa o výživovém poradenství byla tehdy naprosto mimo. Při slovu výživová poradkyně jsem si představila dokonalou 50ti kilovou paní, která nikdy problémy s váhou neřešila a kterou by ani ve snu nenapadlo sníst třeba brambůrky. 

Jednoho dne se ale vše změnilo. Právě na tréninku jsem potkala Sabinu – výživovou poradkyni The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan a domluvili jsme si schůzku. Program jsem trochu znala především díky pořadu Tlouštíci. Na první schůzce mě Sabina změřila a vysvětlila mi, kde dělám největší chyby. A byla to právě Sabina, která ve mně naprosto zbořila moji představu „dokonalé (50ti kilové) výživové poradkyně“. Pochopila jsem, že i ona si programem prošla a díky tomu dobře ví, co její klienti prožívají a jak se cítí. Úplně jsem se zamilovala do koktejlů. Protože jsem nebyla zvyklá snídat, jen pít kávu. Ke snídani is dám koktejl kapučíno a jsem maximálně spokojená. Na to, aby člověk pochopil, že má problém s váhou vlastně výživového poradce nepotřebuje, na to má doba zrcadlo. Člověk ale prostě potřebuje parťáka a průvodce, který mu naslouchá, pomáhá, kterému se prostě můžete svěřit se svými pocity nebo kterému můžete večer zavolat o pomoc, když máte depku. A to je prostě nejvíc.

Do programu jsme šli společně s manželem a výsledek je obrovský. Zase nás život baví.

Není důležité kolikrát v životě člověk padne na kolena, ale kolikrát se dokáže zase zvednout. Tohle „obyčejné“ setkání na tréninku nám změnilo život a já jsem za to moc vděčná právě Sabče.